- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Líbí. Moc pěkně napsaný. Nicméně vtírá se pochybnost o víře toho desetiletýho kloučka. Rodina ho může udržovat nedotčenýho realitou, ale co spolužáci apod.?
(Možná záleží na síle a umění sugesce, ale já jsem teda poznal souseda v roli Mikuláše, když mně byly čtyři. )
Chodí na malou školu, v malé obci, ve třídě je pár dětí - většinou vychovávaných velmi podobně. A kamarádka není věřící, myslím ve smyslu náboženství. Přesto... někdy o poznání ani nestojíte. I když je to už vzácné... děti dovedou být v této oblesti i pěkně kruté.
Někdy to máte úplně jinak, jako třeba já, která jsem si při návštěvě čerta a Mikuláše vždycky zalezla pod postel a když mě odtud vytáhli a donutili něco zazpívat či zarecitovat, připadala jsem si nesmírně trapně.
10 let? Pche..! Byl jsem lepší!!
http://enders.blog.idnes.cz/c/488568/jezisek-k-jezisku.html
A těch čertů kolem! Úplně černo Samozřejmě karma!
líto ne...spíš mě to mrzelo i za kámošku... že to byla zrovna ona... a že to načasování nebylo taky správné... ale kdo by to mohl tušit, že ano?
Až je mně toho chlapce líto.Hezky jste to napsala
Pěkné. Asi nejkrásnější je ten poslední odstavec
Díky pane Svobodo (mimochodem, hezké příjmení)...