Ivo, díky za pořádnou fotodokumentaci. To je na těch závodech úžasné, ta atmosféra a zážitky. Já v mládí jezdil cyklomatatony a můj nejoblíbenější byl Beskyd Tour. Často jsem na trati nadával, že už mě tu nikdy neuvidí, ale v cíli se pokaždé dostavila euforie a rozhodnutí: tak zase za rok. Jednou na Soláňi, mi na občerstvovačce otírala jaká si dobrá žena mokrou houbou krk a hlavu a vedle mě zastavil "soupeř". "Jedeš dlouhou nebo krátkou?" zeptal se mě, ale odpověděla moje nová tisková mluvčí. "Tož jsi jantar, (bylo to jadrnější slovo 🙉🙊) dlouhou ... podívej se jak vypadá.

P S. Vy samozřejmě vypadáte mnohem líp po závodě teď, než já tehdy na trati. Po úrazu kolene jsem ten rok nebyl ve formě.

Jste fakt dobrá, to musím uznat

Je to jen o tom, že jdu za tím, co toužím umět, ale váš komentář mě moc těší a děkuji za něj.

Vypadáš dobře a vůbec ne zničeně.

Vašek

Děkuji, Vašku. Fyzicky bych ještě chvíli jet mohla, ale v cíli jsem brečela štěstím, že to mám za sebou a nepřizabila jsem se.