Tak to jsou hluboké myšlenky, je pravda, že člověk napřed musí něco (svůj pocit, životní situaci nebo i jiného člověka atd.) přijmout, aby s tím / s ním dokázal nějak pracovat. Otázkou však zůstává, jaká je ta správná cesta a pro koho je či není správná. A vůbec, co vlastně znamená „správná cesta“? V rámci zdánlivě dobré myšlenky se vzepřít osudu, zlomit jej a nesplnit tak úkol, se kterým jsme sem přišli nebo onen osud přijmout. Podle mého názoru to druhé, i když to nemusí být zrovna jednoduché.

No vidíte, zase jsem se moc rozpovídal...

Ano, i podle mého názoru máme svůj osud přijmout. A zase hezky jste se rozpovídal. Souzním.

Ivuško, zdravím. Lidé se potřebují ze svého trápení vykecat a přijde jim, že když to neudělají, tak se zblázní. Aspoň někteří. A dobře dělají, protože ti, co všechno dusí v sobě, škodí svému zdraví. No ale ty výčitky... jsou svinstvo, ale když si člověk sám sobě dokáže "nalhat", že udělal to nejlepší, co udělat mohl, prostě se obhájí, pak je všechno v pořádku.

Také vás zdravím, Jarmilko. Něco si nalhat právě nepomůže. To je jako, když byste chtěla nepořádek přikrýt, abyste ho neviděla. On tam ale stále je a po čase začne nepříjemně zapáchat. I když si něco nalžeme, jednou nás to dostihne. Srdečně Vás zdravím a přeji užitý víkend.

Ivo, jednoduše skvělé. Zrovna tento týden se mě dvě ženy ptaly, co mají dělat na životní křižovatce a já oběma odpověděl stejně: můžu Ti říct svůj názor, ale to rozhodnutí je na Tobě. A upřímně ... co já mám komu co radit, když jsem sám zmatený jak lesní včela.

Děkuji, Davide. Trochu jste mě vykolejil tím komentářem. Žádné srandičky. Tak čtu mezi řádky, jestli jsem něco nepřehlédla. Moc děkuji za přečtení, vážím si toho a přeji Vám užitý víkend.

Moc dobře napsáno, také jsem jednotlivými úvahami prošla. Ano, člověk si některé věci musí projít, aby našel klid a opět rovnováhu. Je to prostě smíření se stavem momentálních věci.

Děkuji, paní Soňo. Ano je to přesně o tom, jak říkáte. Uvolnit to sevření a smířit se. Děkuji Vám za návštěvu a milý komentář a přeji krásný a naplněný víkend.

Co vlastně ten pán chtěl? Chtěl tou otázkou, co by jste na mém místě dělala Vy získat kvalifikovanou radu, nebo přeložit část zodpovědnosti na někoho jiného? Musíme se naučit přebírat zodpovědnost za svá rozhodnutí. Míra výčitek bude menší, když si budeme moci říct, získal jsem všechny dostupné informace, zvážil je a rozhodl podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.

Hezký víkend Ivi

Vašek

Těžko říct, Vašku. Myslím, že ani sám nevěděl, co vlastně chce. Možná se prostě jen nechtěl cítit tak, jak se cítí. Udělala jsem, co jsem mohla, aby se na to dokázal podívat z jiného úhlu, a stále má otevřené dveře, kdyby potřeboval. Krásný víkend i tobě, Vašku.

Vynikající úvaha

Děkuji moc za přečtení a přeji krásný víkend.