Děkujeme za pochopení.
M19i23l69a91n 14Š21ť60a12s11t14n18ý
Vy chodíte spát najedená? To neděláte dobře.
P28a42v13e21l 95C41h30m59e97l40í90k
Zásadní rozdíl:
1) věčný stěžovatel (šiřitel negativity ve všech jejích podobách) - to je samozřejmě špatně). V tom s Vámi souhlasím.
Jenže pak je tu ještě druhý, širší pohled:
2) člověk (lidé), kterým není jedno, co se v jeho blízkém i vzdáleném okolí děje (utrpení v podobě válek, nemocí, chudoby atd.), byť se ho to přimo nijak nedotýká. Talže na utrpení a nespravedlnost poukazuje, hledá možnosti nápravy, otevírá lidem očí, event. nabízí řešení. To není šiřitel negativnity, ale člověk empatický, toužící po spravedlnosti. Díky ppdobnym se lidé v průběhu staletí občas a aspoň dočasně vymanili ze všeobecného zla a beznaděje.
I58v81a 74V65o23t43o63č14k26o64v17á
Ano, částečně souhlasím, ale úplně jsem si tedy nevšimla, že by se tady roztrhl pytel s navrhovanými řešeními. Jsme zpravidla u toho poukazování a to, dovoluji si tvrdit, zvládne každý. Zajděte na hokej, fotbal, do hospody. Všichni na něco poukazují a nic se tady nemění. A to nemyslím nijak zle. Prostě tak to je. To, že tady nad Palestinci nezvracím, neznamená, že nesoucítím s lidmi tam, ale prostě nemám pocit, že tím, že tady budu na něco poukazovat jim nějak pomohu. Naopak cítím, že lidi obzvlášť v těchto chvílích potřebují připomenout, že slunce stále svítí a my stále žijeme.
P77a74v23e60l 75D14v95o14ř50á63k
Tak jděte příkladem, copak kvůli samému psaní blogů a komentářů máte na solidní žití čas?
J89a59n18a 90M51e77l31i31š73o95v23á
Ajhojky, zdravím Ťa. Inšpirovala si ma k zamysleniu. Samozrejme- Carpe diem-to je jasné.
V súvislosti s tým čo si napísala ma napadol tento verš z biblie: „Dajte cisárovi, čo je cisárovo, a Bohu, čo je Božie“ (Mt 22, 15-21). Čo patrí cisárovi? Rešpekt? Ale rešpekt neznamená servilnosť, mlčanie či nekonanie. Niektorí našli pohodlnú preudonáboženskú polohu, ale jej pravým menom je ľahostajnosť.Nezrádzame potom svoju identitu? Alebo princíp všetci sme jedno? Lebo čo sa stane jednému z nás nejako vždy ovplyvní i toho druhého.
Mám rada i tento citát: Žiadny človek nie je ostrov sám pre seba, každý je kúskom kontinentu, tvorí súčasť pevniny. Keď more odplaví jednu hrudu, pevnina sa zmenší.
Som chudobnejší o smrť každého, lebo som votkaný do sveta ľudí. Preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu – tebe zvonia. (John Donne: 17. meditácia)
I40v27a 63V87o26t48o97č26k47o96v87á
Tak už mě to zase pustí. Psala jsem, že je to vlastně všechno jedno, že všichni řešíme pytloviny, protože každý zde máme svoji roli a ta je stejně už daná. Všichni jsme si rovni, je jedno, jakou roli tu máme. Vašek měl pnutí napsat to, co napsal, tak to napsal, a je to v pořádku. Já jsem v reakci na to, měla pnutí napsat to, co jsem napsala, a i to je v pořádku. Ale hlavně je to všechno úplně jedno. Karty jsou dávno rozdány. My lidi jsme strašně nabubřelí. Myslíme si, kdo ví jaký vliv na to dění tady, máme. Máme tak velký kulový. Vše se děje tak, jak On si to přeje. My jsme jen loutky. Proto nemá smysl dělat si názory, hodnotit, něco vymýšlet. Buď můžeme žít to, co tu pro nás je připraveno a nebo můžeme klást odpor. V tom máme na výběr, ale to je tak vše.
M53a21r63t38i97n 45I64r25e63i92n
Kdysi mě někdo naučil zásadní pravidlo: Chceš být šťastný? Tak buď.
A vovovovovotom to je.
I88v37a 68V31o66t73o71č65k42o81v51á
V Dublinu jsme říkali: "Exactly."
J46a57n 59T72i58c65h96ý86(13B65n11j16)
Užívat si drobných radostí a být z toho šťastný, to je žití. Žití v přítomnosti, že jsem duchem přítomen tomu, co dělám právě teď a tady, ať už je to cokoliv. Že mi v hlavě nešrotuje to, z čeho je mi smutno, nebo mě to hněvá, ale protože to neovlivním, mohu to pustit z hlavy a nestresovat se tím.
I36v22a 79V85o65t58o41č29k51o88v93á
Já chápu, že ne všichni lidi jsou na takové úrovni vědomí, že jsou schopni si uvědomit, že se mohou rozhodnout, jestli se chtějí ze života radovat a nebo se nechat strhnout do nízkých vibrací. Pro ty ale nepíšu. Píšu pro ty, kteří jsou už tak daleko, že to vědí, jen to občas potřebují připomenout. A píšu hlavně sama pro sebe, abych si to neustále připomínala. Děkuj, Ivo, každý den stále a pořád, protože je toho hodně za co děkovat.
J65a59r73o36s60l15a24v 45H84e28r27d79a
Svět asi není horší, ani lepší, než byl, jen se střídají ta místa, kde je lépe a kde hůře.
Nevím o nikom, kdo by byl posedlý poukazováním na "zvěrstva" v něm nebo na skutečná zvěrstva v něm. Někteří lidé to však mají v popisu práce, což je jistě dobře, protože každá moc bedlivě sleduje míru nespokojenosti občanů i poddaných, aby věděla, co si může dovolit či kam až zajít. Čím je ta moc horší, tím je spokojenější, když lidé rezignují a jsou spokojeni, i když vinou té moci má mnoho lidí život na prd. Oceňovaný postoj pak bývá, že za život na prd si může každý sám. A když přijde zlom a moc se stane vlídnější, objeví se názory, že ta minulá by padla i bez těch, kteří k jejímu pádu přispěli.
I48v71a 15V58o65t16o84č70k66o25v69á
No, k tomu mám asi jen to, že vládne nám jen ten, koho za svého vládce uznáme. Jsou tu nějaká pravidla, o kterých se můžeme rozhodnout, jestli je budeme dodržovat nebo ne s tím, že si jen vždy musíme být vědomí následků svých rozhodnutí, ale je to na nás, komu dáme tu moc, aby o nás rozhodoval, a jestli ji někomu dáme. Většina lidí na ta pravidla přistupuje, a to není dobře ani špatně, tak to prostě je, je to každého věc. No, ale mnoho lidí z té většiny, která na ta pravidla přistupuje, si stěžuje na to, že ta pravidla jsou na prd. Ty stížnosti zpravidla nevedou k ničemu jinému než že slouží jako nápověda pro budoucího vládce, aby věděl, co má slibovat, aby se dostal k moci. A tahle hra se tady hraje pořád dokola. Mě tahle hra nebaví, a tak si ji hraju po svém. A vůbec neříkám, že by ji lidi měli hrát tak, jak ji hraju já. Pouze vyprávím svůj příběh. Takhle byl napsán můj scénář. Měla jsem v něm napsané, napiš článek na iDnes blog, napsala jsem tedy článek na iDnes blog. Vy jste měl napsané ve scénáři, Votočková dá na iDnes blog a ty si ho všimneš a zareaguješ na něj, a tak se stalo. Všechno se děje tak, jak má. Ti, co vysírají už z principu, to mají taky v popisu práce, a není to dobře ani špatně, tak to prostě je. Je to jejich role, se kterou vlastně nemají nic moc společného, dostali ji, a proto ani není v jejich moci, aby tomu bylo jinak. A že čas od času přijde zlom? No, je to o přirozeném běhu světa. Všechno má tendenci se navracet do bodu rovnováhy. Pokud ten nahoře by to nechtěl, nestane se tak. Můžeme si nabubřele myslet, že jsme přispěli k onomu zlomu, ale v podstatě to není nic jiného než krmení ega, toho stejného ega, které stojí za tím nekonečným bojem o moc
V58á84c55l25a91v 36K72u94n67f64t
Přeji ti tvé štěstí, sám se také cítím obdařený. Jako David mám dvě poměrně vážné nemoci. Nevadí dožil jsem se poměrně slušného věku v relativním klidu a pokoji. Proto si přeji aby takové štěstí měli všichni lidé.
Vašek
I91v70a 35V97o50t65o31č77k19o42v40á
Vašku, ten článek nebyl vůbec namířený proti tobě. Nemyslíš si, že byl, že ne? Stejně jako z tebe vytryskla báseň o vzpouře a ten poslední článek, tak ze mě vytrysklo tohle. A všechno je to v pořádku. Nic z toho není správné, nic z toho není špatné. Prostě to tak je, a když to chce ven, má to ven jít. Řekla bych dokonce, že je to právě to jediné, co se po nás chce, ctít své pocity a nechat je, ať se projeví. Mám co ráda tvé básně i jejich autora.
D50a89v35i77d 74S58n98í52t58i54l32ý
Ivo, v neděli mi bylo zle, kvůli nemoci, kterou mám již dvacet let. A přesto, když se mě kamarád v pondělí zeptal, jaký byl víkend, nadšeně jsem mu vyprávěl, že skvělý, protože se klukům dařilo při sportovních kláních. Mladší dostal cenu pro nejlepšího hráče, starší dal důležitý gól. Každý na jiném hřišti, já tam být nemohl a přesto mě to naplňovalo vděkem. Přeji pohodový zbytek života.
I21v82a 64V16o66t93o79č86k29o11v93á
Víc Davidů Snítilů. Poslední věta zní jako byste se se mnou loučil? Mám otevřenou diskuzi, to jste chtěl.