V podstatě jste popsala klasický případ muže s narcistní poruchou osobnosti... a typickou HSP ženu/y coby jeho oběť. Může to být samozřejmě i naopak... Lidem s hypersenzitivním nastavením, jež je jim vrozené, trvá daleko déle, než se z takového vztahu vymaní, ač bývají často i velice inteligentní. Ostatně právě na takové se narcista zaměřuje, nebot tyje z jejich dobrosrdečnosti, vstřícnosti, a především z jejich mimořádně velké empatie.

Zatímco člověk, který je ve vztahu s narcistou, se nakonec může zotavit a posunout se ve svém osobnostní vývoji hodně nahoru (a většinou to tak bývá, pokud tedy neskončí v blázinci, nedostává-li se mu odnikud žádné emoční ani psychické podpory), narcista se se v naprosté většině případů, ne-li ve 100%, nezmění. Je totiž přesvědčen o své jediné pravdě, o své dokonalosti a o tom, že veškeré chyby jsou všude jinde, jen ne u něho. Své temné stránky VŽDY promítá do protějšku, do okolí, manipuluje, gaslightuje a ostatní viní ze všech problémů.

Změna je dřina.

V podstatě si z toho tu dřinu děláme sami. Ale není to lehká hra, no.

Za mizérii svého života můžu jen já, ale nějak mi to uvědomění nepomáhá.

Uvědomění samozřejmě nestačí, Davide. To by ta hra byla příliš jednoduchá a asi by nas moc nebavila.

Souhlasím, někdy prostě opakujeme pořád ty samé chyby. U mě to není ve vztahu s manželem, ale jinde. Já jsem magnet na emocionální upíry, vlastně upírky a obvykle mi dojde, že je něco špatně, až ve chvíli, kdy se potřebuju svěřit já a ta, které jsem pomáhala a 2x týdně poslouchala, jaké má problémy, není ochotná poslouchat mě. Naposledy sousedka, která žije ve vztahu se stejným mužem, kterého jsme popsala. Chodila mi sem brečet, pomáhali jsme jí, odstěhovali ji, vrátila se, odstěhovali ji... pak mi došlo, že ona je v tom svém kvílení vlastně šťastná. Vyvrcholilo to tím, že se v noci tak hádali, že jsem se bála, že jí něco udělá a zavolala jsem policii. A hádejte, co? Přišla mi vynadat . Minulý týden se odstěhovali. Samozřejmě odcházeli ruku v ruce a ona si asi najde nějakou další oběť, která jí bude naslouchat, litovat a pomáhat.

Ano, přitahujeme-li si do života stejný typ lidí, se kterými se necítíme dobře nebo nám dokonce berou energii, pak je to také známka toho, že někde děláme chybu. Nemá smysl říkat kde, nejlepší je, když si na to člověk přijde sám, protože tak může dojít k hlubšímu uvědomění, kterým započne změna v přístupu. A ano stále je více těch lidí, kteří vlastně nechtějí změnu. Z nějakého důvodu jim vyhovuje setrvávat v tom, v čem jsou, a stěžovat si.

Ivo, někdy i můžete vědět jaké chyby děláte, ale změnit to, to už je jiný oříšek.

To je pravda, Ivanko, ale jde to, když člověk opravdu chce, dá si záměr a nechá se k němu životem vést.

Je tvoje definice hloupého chlapa. Teď moje definice chytrého u chlapa: "Chovej se k ženě jako bohyni a budeš se mít jako v nebi."

Vašek

No, neberu to, že je hloupý. Každý máme něco, v čem jsme ztracení. A kdo dostal silné ego, má to obzvlášť těžké. Ale jinak máš pravdu. Na druhou stranu, žena potřebuje do bohyně dozrát, aby si přitáhla muže s božským zacházením. A když zatím není na božské zacházení připravená, tak dostává jiné muže