Zo svojej dlhodobej praxe bývalej by som na prstoch jednej ruky spočítala slušnejších vinníkov a to nielen poistných udalostí, skôr zneužívajú dobrosrdečnosť poškodených.Už im tam nastúpi pud sebazáchovy a ide to... Materiálne škody sa dajú nahradiť len peniazmi, ľutujem nejde nahradiť peniazmi ale čo som hore písala to je realita.Bohužiaľ.

Díváme-li se na to pouze ze své perspektivy, nemůžeme nikdy nahlédnout motivy druhých lidí ani jejich záměry. Nejsme oni a nejsme v jejich situaci. Jejich jednání si nějak vysvětlujeme, vnímáme je přes naše filtry, které jsou zkreslené našimi prožitky, strachy a předsudky. Nějak to vidíme a přitom realita může být diametrálně jiná. Téměř bezvýhradně je jiná.

Je to velmi ušlechtilé, co píšete. Bohužel, v těchto situacích se častěji viníci velmi rychle přestylizují do role, kterou výše popsal David Snítilý. A oběť považují za blbce, který se nechal utáhnout na vařené nudli. Nejsme všichni ušlechtilí.

Já vím, pane Oto. Napsala jsem to jen jako námět k zamyšlení. V životě je to tak, že stejná situace má pro každého jiné řešení.

Moje maminka vždycky říkávala: "Alespon máš čisté svědomí, že jsi nikomu neublížila." Je to těžké rozhodnutí.

Těžké je, když do toho mluví hlava. A hlava si chce své říct vždy a ke všemu. Děkuji za komentář, Ivanko, a přeji hezký den.

Ivuško, pro mě by asi připadalo v úvahu jen to mimosoudní vyrovnání. I za cenu, že bych na tom prodělala. Peníze, peníze... Soudy a úřady, těm bych se raději zcela vyhnula. Krásný večer

Taky to tak cítím, Jarmilko. Rozumím ale i tomu, že každý to máme jinak, neboť každý jsme jiný a každý máme za sebou jiné zkušenosti a hlavně každý si jdeme pro jiné zkušenosti. Děkuji za komentář a také přeji hezký večer.

Ivo, rok 1998 byl pro naši rodinu velmi plodný, co se týče nehod na kole. Já se rozšlehal na kaši vlastní vinou, otce dvakrát porazila řidička, co mu nedala přednost. První z místa nehody ujela, druhá byla mladá holka a ta hned spěchala s rodiči do špitálu, kam otce převezli. Ale nešli se zeptat na jeho zdravotní stav, ale známého doktora, jestli by to nešlo nějak uhrát. Nakonec přišli s mimosoudním vyrovnáním. Otec nechtěl mladého holce dělat problémy a oni se dušovali, že zničené kolo uhradí. Podrobnosti si nepamatuji, ale ve finále ho oprava stála přes deset tisíc, oni mu dali dva a půl, a že prý může být rád jak jsou velkorysý.

Milý Davide, však já jsem jen popsala tu situaci tak, jak byla. Sice v ní tak trochu účinkuji, ale zachovala jsem se tak, jak jsem to cítila. Poškozené jsem jen vytvořila také prostor k tomu, aby se mohla rozhodnout, jak ona to cítí. Ostatní zůstává otevřené. Každý jak to cítí. Když někdo cítí, že se chce soudit, pak jeho cesta je, že se má soudit. Je to každého volba a kdo chce kam, pomozte mu tam.

Člověk musí někdy naslouchat své a nitro.

Kdybychom mu vždy naslouchali, Irenko, žilo by se nám tu krásně. Děkuji za vaši přítomnost.

I sebelépe míněná rada se někdy může minout účinkem. Jak píšeš, výše odškodného nemusí být jediným kritériem.

Vašek

A i viník je člověk.