... napsal Michael Viewegh ve svém Románu pro muže ... a má pravdu. Mladý fotbalista a řidiči jsou mezi nimi.
Michael Douglas ve filmu Volný pád.
Dva příklady z poslední doby.
Zápas Zlín - Sparta, brutální napadení podavače míčů
Podkladem pro následující text je tento videozáznam .
Sparťanský útočník Wilfried chce rychle vzít míč ze zámezí. Předpokládá rohový kop. Podavač míčů (ano, ten brutálně napadený) přitom stojí v ruce s míčem který má podat, aby se hrálo dál. Sparťan strká při odebírání míče (dle všeho nedopatřením) do mladíka, který se zapotácí a naráží zádama/bokem do reklamní stěny. Chytá se za bok a po 5 vteřinách se hroutí k zemi. Následuje rozhovor s mladíkem, který je evidentně v šoku.
Nemůžu si pomoct. Odjakživa nemám rád tým Sparta Praha. Ale tady dám ruku do ohně (a vím jaké to je se spálit), že ten kluk sehrál divadlo a zlínský brankář ho správně instruoval, aby se hezky válel a natáhl se čas a Zlín udržel pro něj výhodný stav na konci utkání.
Jasně, sparťan do něj nešetrně strčil (když neplnil svoji povinnost, má míč podat a ne ho držet), on narazil do mantinelu. Ovšem jednak to nebyl žádný brutální zákrok, kdy by dotyčný prorazil zeď (a vím jaké to je prorazit zeď) a hlavně byla zima a byl oblečený. Jo, bolelo ho to. Ale měl by opustit fotbal a dát se do divadla. Závěrečný proslov je velice emotivní. Jednoznačně!
Mediální hon na fotbalistu černé pleti byl velice masivní. Chudák čtrnáctiletý fotbalista, snad z toho nebude mít doživotní trauma.
A příklad druhý.
Každý své auto má, vozí se kam se dá
V Praze probíhá rekonstrukce tramvajové tratě mezi stanicí Újezd (lanovka na Petřín) a Anděl. Tramvaje jezdí odklonem zčásti přes Karlovo náměstí, auta tudy také nemůžou. Ve čtvrtek odpoledne situace asi nejvíce gradovala.
Spálenou ulicí (od Národní na Karlák) stojí fronta tramvají. Jezdí jich tu díky odklonu víc a zastávka Karlovo náměstí je jen pro dvě najednou. Paralelně šnek aut. Na Palackého náměstí čeká autobus 176 na zastavení asi 8 minut. Křižovatka je přetížená. Auta kam se člověk podívá. Bus 176 se šine po nábřeží směrem na Jiráskovo náměstí, přes Vltavu a konečně Švandovo divadlo. Cestovní doba kolem 20-25 minut, normální asi 5.
O co jde? Když má člověk dlouhou chvíli, začne koukat po autech.
- 65% aut bylo obsazeno jedním člověkem
- 25% vezlo 2 lidi.
- 10% bylo obsazeno 3 a více lidmi
- údaje jsou přibližné, měření na několika místech s různými výsledky. Taxíky a auta spedičních firem neuvažuji.
Ano, jsou situace, kdy auto jediné rozumné řešení problémů "jak se dostanu do práce". Ale že by to bylo 65% pražanů? 65% lidí potřebuje po práci dojet vyzvednout dítě ze školky, které nemůže jet samo MHD? 65% jsou živnostníci, kteří pro svoji práci auto nutně potřebují?
No to asi ne. Do kategorie "auto nutně potřebuji" spadá možná tak polovina. Ten zbytek je prostě jen líný dojít pár metrů na zastávku, přestoupit z tramvaje na metro, čekat na spoj ... tak prostě jede autem. Jasně, mám na to, povozím si zadek v autě. Proč bych jako jel sockou. Že tím absolutně ucpu centrum města? Nezájem, já tu mám ventilaci a rádio hraje. Debilové.
Pozn.: Obrázek článku se vztahuje k pražským řidičům. Hlavnímu hrdinovi (Michael Douglas, film Volný pád) hrábne, když stojí v horku v zácpě a začne řešit aroganci lidí po svém. I když, ta baseballová pálka se hodí i k brutálnímu napadení podavače míčů. Chlapec by jí měl dostat po zádech, aby měl ke svému divadlu reálné podklady.
