Zrušme hranici trestní odpovědnosti i sexuální hranici u dětí

Hranice trestní odpovědnosti je u dětí dnes stanovena na 15 let. Pod touto hranicí nejsou děti za své činy právně odpovědné a jsou tedy beztrestné. Děti mladší 15ti let také nesmí souložit, tedy mohou, ale své milence ohrožují kriminálem, pokud jim je více než 15. Přitom každodenně čteme o kriminálních aktivitách trestně neodpovědných dětí, které velmi dobře vědí, že na ně nikdo nemůže. Zároveň naše justice řeší do roka desítky případů, kdy se dítko lehce pod 15 spustilo s o trochu starším kamarádem, což vyústilo v kriminální kauzu. Je to v pořádku?

Trestní odpovědnost i sex u dětí ať posuzuje soud

Řešení je přitom prosté - zrušit pevnou hranici trestní odpovědnosti a u vážnějších či opakovaných trestých činů a všech kauz se sexuálním podtextem nechat soud, ať posoudí zralost osobnosti dítěte a jeho schopnost chápat následky jeho chování a případně i jeho zralost v oblasti vztahové a sexuální a samozřejmě dobrovolnost jeho intimních aktivit.

Rozdíly mezi dnešními dětmi jsou obrovské a i odborníci zdůrazňují potřebu individuálního přístupu ke každé kauze. Proč tedy takový přístup nezná naše právo?

Dovedu si představit odsouzení 12ti letého zlodějíčka, 14ti letého násilníka jako beztrestnost 14ti leté slečny, která prostě začala sexuálně žít s partnerem o trochu dříve než by měla. A také si dovedu představit speciální vězení pro nezletilé, s klasickým režimem.

U sexu nezletilých zákon hovoří o ohrožování mravní výchov mládeže. Vždy si přitom vzpomenu na případ katarského prince nebo Pavla Opočenského. Oba si najali nezletilé prostitutky, které určitě dobře věděly, co dělají a určitě to nedělaly poprvé. V tomto a podobných případech nevím, jestli se vůbec o mravní ohrožování a zneužití mladistvého dá mluvit. A pokud ano, kdo to dítě mravně ohrozil více - zda jeho rodiče nebo ten, kdo jim zaplatil.Trewstat by se měly jen ty případy, kdy dojde k opravdovému zneužití tak, jak ho chápeme.

Společnost by měla být při práci s dětmi otevřenější a jasně říkat, co je dobré a co špatné. A kdy dítě ohrožuje kriminálním chováním svoje okolí a poškozuje svoje oběti a na druhou stranu kdy nezletilec předčasným sexem poškozuje především sám sebe, pokud tedy vůbec k nějaké škodě dochází. K tomu ovšem patří i lepší práce s dětmi a důslednější kontrola kvality péče o dítě. Dětská kriminalita i přečasný sex je především selhání rodičů. Ti by měli také nést část trestu.