- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Děkuji kouknu..Já vím, že nestává...:)
Obě moje děti měly v nějakém období "jakovské" (od slova jako) kamarády. "Jakovský" pes té starší s námi bydlel poměrně dlouho. Nejspíš to byl dalmatin nebo tak něco. To bylo slz, když jsem na něj sedla...
A citlivé k ehm... "paměti prostoru?" jsou dodnes obě. Vlastně se to táhne celou ženskou linií naší rodiny. No a? Ničemu to nevadí, v ničem neomezuje, jen tak nějak rozšiřuje rozměr prostoru a času. Nic nekomfortního. Z mých děťat s jakovskými zvířátky jsou dospělé, vzdělané dámy.A věci mimo nebem a zemí je prostě doprovázejí dál. Stejně jako mne, moji mámu, babičku i "stařenku".
Super. To je dobře. Jen tak dál....Podle mě by se to nemělo utlumovat, ale naopak rozvíjet. Děkuji za podělení.
Zda uplne smysleny nevim, ale neco podobneho jsem videl v nejakem filmu. Ona detska duse je ponekud jina nez cloveka dospeleho.
Kdysi o tom zpival i Jiri suchy.
Není jiná, jen je víc vnímavější...Dospělí jsou mnohdy moc ponořeni do jedné úrovně bytí, tak další úroveň prostě nevidí...Děkuji za názor.
Co si doma vypěstujete, to budete mít. Děti jsou velmi vnímavé a manipulovatelné, snadno uvěří čemukoliv. Je na Vás, jestli duchové budou nebo nebudou.
Měl jsem kolegu v práci, který se nějakou dobu potýkal s tím, že jeho malý syn má v domě "neviditelného kamaráda". Zůstaňte v pohodě.
Osobní zkušenost s holkama nemám, ale byl jsem před mnoha lety v rodině, kde byla tříletá holčička a ta si, dle vyjádření mámy (velice šikovná v řadě oborů) běžně povídá s paní, která tam bydlela před nimi. Trošku mně to "bacilo", ale od té doby jsem o tom párkrát slyšel.
Děkuji.
Ano, má kamarádka mi také vyprávěla o její neteři.
A já, když jsem měla tři roky, navštívila mě prababička po pohřbu. Přišla se rozloučit. Pamatuji si to jako by to bylo včeta.
No, z poloviny vymyšlené říkáte... Ale z které poloviny?!
Pravda je tedy to že dcerka mává ručkama zdánlivě do nikam.
A vymyšlená je ta část, kde dcerka vypráví o existenci imaginární kamarádky i o tom že se znají z nějakého minulého života.. Čili pravdivá je ta část, na které není vůbec, ale vůbec nic zvláštního. :)