Dobrodružství, které ve mně zanechalo otisk
Po těžké a náročné práci jsem si zajela do žižkovské hospůdky za tátou. Postěžovat si a napít se trochu pěnivého chmele. V uvolněné náladě, kdy jsem si řekla, že je už čas jet domů do postele, jsem se rozloučila a nasedla na tramvaj.
Bylo po dvanácté v noci, takže tramvaje nejezdily jako jsem byla zvyklá a musela jsem přesedat. Vysedla jsem si a jednu zastávku šla pěšky, směrem k mému bydlišti. Zastavila jsem se a zkoumala ceduli odjezdů do mého cíle.
V tom ke mě přistoupil muž v kožené bundě a za ním se táhl marihuanový odér.
"Slečno, jede mi to odsud do Dukovan?" "Počkejte, podívám se." Nechal mě pár vteřin vydusit a hledat na ceduli pražského dopravního podniku Dukovany. Koukal na mě a nevím, co si o mě tak mohl myslet. Podívala jsem se na něj a oba jsme dostali výbuch smíchu. Chvíli mi trvalo než mi došlo, že si ze mě dělá srandu a že Dukovany jsou úplně jinde, rozhodně ne v Praze.
Když jsme se uklidnili, asi po dvou minutách zběsilého smíchu, dali jsme se do řeči.
"Chceš potáhnout?" "Ne, jak vidíš, prázdno v hlavě už mám." Zase jsme se začali smát.
Představil se. Jmenoval se Kamil. Dozvěděla jsem se, že pracuje v tiskárně a že jde z baru, kde byl s kámošema. Já jsem mu taky pověděla, jak se jmenuji a co dělám, ale náš rozhovor pořád narušoval smích. Jak mě mohl napálit na takovou blbinu?
Probrala jsem se, že vlastně stojím na tramvajové zastávce a chtěla jsem zjistit, v kolik mi tram jede a jaké číslo. Podívali jsme se oba a usoudila jsem nahlas, že jedu jinou, že se naše cesty za chvíli rozdělí.
Vpovzdálí jsme viděli, jak se k nám jeho tram blíží a už se začali loučit. Vjížděla k nám a on se z ničeho nic otočil, chytl mě a políbil mě. Zastavil se na okamžik čas. Nebránila jsem se, brala jsem to jako projev sympatií. Možná mu přišlo tak trochu roztomilé, že jsem mu chtěla pomoci najít vesnici ve městě.
Nastoupil dovnitř a už jsem mu chtěla mávat, ale měla jsem nutkání se na ty spoje ještě jednou podívat. Dobře jsem udělala, zjistila jsem, že nakonec pojedeme spolu.
Dveře se už skoro zavíraly, ale stihla jsem tam ještě šikovně vplout a koukla jsem na Kamila pohledem, který říkal,: "já to nechápu." Přišel na nás další záchvat smíchu, protože jsme nenašli logické vysvětlení, jak to, že jsem ty spoje špatně přečetla. To už byla fakt rána pod pás. Byla jsem v tak dobré náladě, že mi mozek přestal zcela fungovat.
Jeli jsme stejným směrem a přitom jsem si myslela, že jedeme každý jinou tramvají.
Za chvíli se uvolnilo jedno místo. Kamil si sedl a přitáhl si mě na klín. Měla jsem pocit, jakoby jsme se už nějakou chvíli znali. Cítila jsem z něj, že to má stejně. A nemysleli jsme si to jen my dva.
Pán s přízvukem vedle nás, se zeptal. "Prosím vás, nevíte, jak se dostanu do centra?" Odpověděla jsem: "Nevím, ale jestli byste chtěl jet do Dukovan, tak vám poradím." Ten vtip nás nepřestal bavit, jen pán nevěděl, čemu se smějeme, ale vzal to. A jak se na nás tak díval, zvedl obě ruce se vztyčenými palci a řekl: "Jste skvělý pár, sluší vám to."
Podívali jsme se na sebe a zase se políbili.
Vystoupila jsem a smála se snad do doby než jsem usnula. Další den se mi vstávalo lehce, i když jsem měla na spánek krátký čas.
Nepředali jsme si čísla. Neřekli si příjmení, vůbec nic, podle čeho bychom mohli navázat kontakt. Na jednu stranu mě to mrzelo, ale na druhou stranu, to mělo své kouzlo. A kdyby jsme se ještě viděli, třeba by to kouzlo už nemělo takovou moc.
Je zvláštní, že někoho známe celý život a přesto si nerozumíme. Pak vám do života vstoupí člověk, jen třeba na půl hodiny, a víte svoje beze slov.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severu Íránu v neděli havaroval vrtulník s íránským prezidentem Ebrahímem Raísím, jehož stav je...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy
Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...
Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla
Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...