Lidice kontra Habermannův mlýn, aneb ukázka politické korektnosti

Když před rokem, ještě před oficiálním uvedením do kin, uvedl Karlovarský festival Habermannův mlýn, který pak v podstatě propadl u diváků, těšila jsem se, že naopak Lidice budou skvostem letošního festivalu. Vždyť přece Lidice trhají rekordy sledovanosti, jsou chváleny kritikou a ukazují naši historii i z jiného, skoro intimního lidského pohledu.

A světe div se, Lidice prostě na Karlovarském festivalu nejsou. Nějaká komise rozhodla, že se nejedná o dostatečně kvalitní film a nevyhovuje tedy požadavkům Karlovarského festivalu.

Je zajímavé, že Habermannův mlýn vyhovoval. Hodil se zjevně těm, co jim hrdinství českých lidí za druhé světové války překáží v jejich vidění světa. Hodil se těm, co stále považují české pohraničí za Sudety a přemýšlejí, jak se dostat k majetku, který tu z rozhodnutí vítězných států museli zanechat. Ostatně Karlovy Vary jsou přece podle nich srdcem „jejich“ Sudet.

Hodí se těm, co by nejraději Českou republiku přeměnili v montovnu a skládku Evropy s nevzdělanými, lehce ovladatelnými lidmi, kteří klidně zkonzumují i nekvalitní potraviny, (viz nedávná zpráva o tom, jak nekvalitní složení mají některé výrobky posílané renomovanými firmami na východ oproti složení v západních zemích) zato za velmi „kvalitní“ ceny srovnatelné s cenami na západ od našich hranic.

Takoví lidé budou klidně platit dluhy Řecka, později Španělska, Irska či dalších zemí, jak to bude vyhovovat bankéřům německých a francouzských bank. A český národ bude národem shrbených a porobených občanů, co své finance svěří zase nějakému soukromému fondu, pro změnu penzijnímu, které si pak ti vyvolení elegantně vyvedou do vlastních kapes.

A aby tohle všechno přikryli pozlátkem morální dobroty, nazvou to politickou korektností. Podle téhle politické korektnosti je možné srovnávat pár poválečných excesů s tou dokonale organizovanou nacistickou mašinérií, která chtěla vyhladit celé národy, Čechy na jednom z prvních míst. Podle nich je možné zastřelení několika nacistů Československou armádou za nelegální držení zbraní (jako v Novém Boru) srovnávat se systematickým vyvražděním českých Židů, s popravami tisíců vlastenců za základě rozhodnutí stanných soudů, s  přibíjením kojenců před zraky jejich matek dva dny před koncem války na vrata statků a následné vyvraždění a upalování celých rodin. Podle nich je srovnatelné vystěhování Němců, kteří celou válku podporovali zrůdnou nacistickou ideologii Říše, s vyhlazením Lidic.

Ne není to možné a je třeba stále připomínat historickou pravdu. Je třeba točit takové filmy, jako jsou Lidice, a je vysoce nemorální, že nemohou být promítány na Karlovarském festivalu. Docela by mne zajímalo, kteří lidé seděli v  komisi, co takto rozhodla. Chtěla bych se jich zeptat i za svého dědečka, německého sociálního demokrata, který po šesti letech věznění zemřel těsně před koncem války v Mauthausenu. Chtěla bych se zeptat i za svoji babičku, která šest let v Rawensbrücku přežila a domů se vrátila s těmi několika přeživšími lidickými ženami, jestli si pánové v komisi Karlovarského festivalu připadají opravdu korektní. Jestli je nebudí v noci svědomí? Ale svědomí mají asi jen ti, kteří znají historii a bojují za její pravdivé ztvárnění. Ti druzí, politicky korektní, již mnohokrát prokázali, že svědomí se dá za peníze koupit.