Jak poznat pravou ženu?

tahle historka je trošku staršího data, ale nedávno se mi podobný příběh opakoval a já se musela smát podruhé..

Zavolal mi můj dávnověký klient, že jeho kamarád chce pronajmout kadeřnictví na Praze 5. Abych pravdu řekla, tak komerční nemovitosti nejsou můj favorit a dělám je vždy pouze na doporučení. Nějak jsem se za ty roky nenaučila být v nich úspěšná.

Kadeřnictví bylo specifikované jako přenechání nájemního vztahu s městskou částí za odstupné. Zájem o pronájem byl překvapivě veliký. Takhle jednou čekám na dalšího klienta na ulici před kadeřnictvím a k obrubníku přistane staré BMW řady 5 v šedé barvě. Zpoza volantu vyskočí drobný chlapík se strništěm na tváři s brýlemi a ze sedadla spolujezdce se drápe další člen výpravy.

Už z dálky jsem si nebyla jistá, kdo to stvoření je. Abych to vysvětlila. Měřilo to bezmála dva metry, mělo to ramena jako stěhovák, ale blonďaté dlouhé vlasy do culíku stažené do ozdobné sponky a růžové tričko s flitry odhalující pupík. Ovšem ten pupík byl chlupatý! Černé husté mužské chlupy, upnuté legíny na očividně mužských nohou a noha velikosti minimálně 11 v zářivě růžových sandálkách způsobily, že jsem koukala skoro s otevřenou pusou. Neúspěšná snaha zamaskovat rašící knírek pod nosem a prázdné košíčky podprsenky byly taktéž výmluvné.

Hlavou mi běžely všelijaké myšlenky ale ta hlavní byla, abych neudělala trapas v podobě toho, že bych toto stvoření oslovila jako muže. Nebyla jsem si totiž jistá, zda se jedná o muže, který se snaží přeoperovat na ženu a já ho chytla ve fázi přerodu, nebo o transvestitu. Začaly se mi potit ruce a klopila jsem zrak, abych tak tupě necivěla, protože jsem si říkala, že by to bylo jednak nevkusné a na druhé straně vysoce neprofesionální.

Nejvíc mě ale dorazilo do kolen, když tato žena promluvila hluboký mužským basem jako medvěd a řekla:

"To je přesně ono, miláčku, přesně takové kadeřnictví jsem si vždy přála."

Takže řidič BMW byl partner, který vedle své polovičky vypadal jak trpaslík do zahrádky a já se nemohla ubránit vzpomínce na Popelku s Libuškou Šafránkovou, kde Droběna nese prince Trávníčka s kopajícíma nohama přes parket jako loutku.

Prohlídku jsem nakonec úspěšně zvládla, několikrát jsem se sice zadrhla a tvářila se, jako by čeština byla můj nepřítel a neumím používat rody, ale ONA na to asi byla už zvyklá. Nemám předsudky a nesoudím lidi, ale musím uznat, že to pro mě nebyla příjemná situace, protože já pořád před sebou viděla chlapa s chlupatým hrudníkem v růžovém tričku a s prázdnou podprdou a chlupatým pupkem s výrazným černým obočím jako Brežněv a typicky mužskými rysy a nějak mi nešlo přes pusu tomuto stvoření říkat paní. Omlouvám se tímto této dáme za to, že jsem tak civěla a za to, že jsem mluvila jako retard, ale ono mi to opravdu stalo při mé práci poprvé. 

Když se mi stejná situace stala minulý týden a další tato paní mi řekla, že je instalatérka, která i s takovými nehty dělala rozvody v celém domě těmahle rukama a zašermovala umělými nehty do vzduchu, už mě to tolik nezvedlo ze židle :-) je vidět, že chybami se člověk učí