Moje osobní Vary

aneb rychly článek, protože za mnou čeká řada poteciálních uživatelů internetu.

Tak nějak předpokládám, že včerejší den byl ve znamení Dětí noci. Ty jsem neviděl, protože lístky se fakt sehna nedaly. Místo nich jsem se vydal na snímek Růžové sny a před nímž dostal Dušan Hanák cenu za přínos kinematografii. Vtipným momentem bylo, když  panu Bartoškovi začal při děkovné řeči zvonit mobil. Inu stane se. Ještě před tímto slavnostním okamžikem jsem se vydal na film McCabe a paní Millerová, který uváděl jeho kameraman (jméno si nepamatuji). Zde se projevila krásná baťůžkářská dravost. Hned jak se pan Kameraman usadil, filmový fanoušci obsadili, křesílka vedle něj, a tak to má podle mě být. Hvězda nehvězda, všichni vedle sebe. Pak Muzika Juraje Nvoty, vtipný film při kterém se mi honily hlavou dvě myšlenky. Je hezčí Pluhofová nebo Nvotová a jestli není trochu uchylné, když otec "svléká" dceru.  Po desáté jsem se pobavil u neuvěřitelně absurdního filmu Bob Carol Ted a Alice. Po půlnoci jsem ještě vyrazil do Lázní I, ale vzhledem k nízkému počtu lidí jsem brzo vypadnul a v imaginárním účetnictví jsem 150 kč odepsal. To je asi tak vše další článek přijde zítra