Jíný pohled na Lva

Vím, že touhle dobou už je to trochu mimo téma, ale docela mě přes týden zarazila tvdrá kritika ceremoniálu. Sice uznávám, že výstup pana Landovského byl zoufalý, ale jinak to tak strašné nebylo.

Nevidomý klavírista mě bavil a už to, že hraje, je pro mě machrovina nejtěžšího kalibru. Vystoupení Roberta Balzara s několika dalšími lidmi mě přišlo jako typická Lvovská úlitba, kterou člověk zkousne. Prostě si, jak říkal pan Železný uvaří kafe nebo skočí na záchod. Pan Dušek je dle mého názoru super moderátor se zálibou v černém humoru a tudíž myslím, že víše zmiňovaný Landovský byl částečně jeho poťouchlostí. Ani místy kritizované vzájemné vyhlašování mě nějak neuráželo. Byla to docela příjemná změna. Upřímě radši uvidím na podiu vedle sebe Trojana, Svěráka a Rodena (tedy Alici Nellis), než nějakého manažéra z O2 (prostě příklad).

V souvislosti s Českým lvem se objevily úvahy zda-li má být ceremoniál vůbec pořádán. Já myslím, že zcela určitě, i když myslím, že nominační večer je celkem zbytečný. Vyhlašování je důležité, ať už kvůli promu filmu a filmům, tak i vůči samotným hercům. Není lehké natáčet filmy. Ať už jde o shánění peněz, tak i o samotné natáčení. Pak člověka potěší, když je aspoň nominovaný, může zajít do Lucerny a na údajně příšerný vegetariánský raut.

Výsledky dopadly navíc celkem podle mých představ. Extrémě mě navíc potěšilo vítězství Zuzany Bydžovské, protože její výkon v Gymplu mě bavil, i když osobně nezkousnu, že nebyl nominován Jirka Mádl, protože ten byl ať si kdo chce co chce říká v tomto filmu taktéž skvělý. Třebas příště dospějeme k tomu, že nebude strach dávat ocenění i takovým "komerčním" hercům.

Mějme rádi všechny filmy, i když některé více, některé méně. Vždycky za nimi leží kus práce