Nedávno jsem problikával mezi televizními stanicemi a opět jsem se zastavil i u ČT24. V tom mě „třískla” do obličeje rychlá zpráva, že s Tureckem budou během čtyř měsíců obnoveny přístupové rozhovory, že se tak možná naplní turecká snad až maloměšťácká touha dostat se do Evropy. To ve mně vyvolalo emoci a já ji musel nějak dostat ven, tak jsem si založil blog na iDNES.cz
Právě v době, kdy se šíří kritika vůči doposud velmi silné konzervativní národně-islamistické Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) nejen mezi Evropany, ale i mezi samotnými Turky, se obnovují rozhovory o vstupu Turecka do Evropské unie. Toho Turecka, které jsme do teď nebyli ochotni do unie přijmout z důvodu neevropského stylu politiky. Neevropským stylem politiky myslím například nehorázný vliv armády, volební pravidla nahrávající velkým stranám, třicetiletou okupaci severního Kypru, neochotu přiznat genocidu Arménů (křesťanů) a především utlačování práv Kurdů jakožto národa a jejich práva na vlastní sebeurčení, a tak bych mohl dlouho pokračovat. V nedávné době jsme totiž mohli zaznamenat v médiích masové demonstrace, jež vypukly v Istanbulu, poté v Ankaře a šířily se dál. Účastníci těchto demonstrací byli tradičně spíše mladí lidé a intelektuálové, kteří byli nespokojeni s čím dál tím větší islamizací země a upevňování moci současné konzervativní vlády. To se projevilo například velkým omezením prodeje alkoholu, podporou zahalených žen, což bylo dřívě zakázáno, rozšířením moci prezidenta a asi nejvíc vášněbudící poviností výuky islámu již od první třídy. Takovéto „reformy”, které naopak otáčejí kormidlo směrem na východ, jsou pro stát Evropské unie nepřijatelné a myslím, že v zájmu všech Evropanů je nepovažovat takovéto věci za normální nebo evropské - tím chci říct, že případný vstup Turecka do EU by byl právě tím schválením takovéhoto chování. Případný vstup Turecka do EU by podle mého názoru znamenal ztrátu, byť malé, ale budující se evropské identity a zpochybnění všecho co můžeme zařadit do tzv. „demokracie západoevropského typu” na níž nám záleží a to nemluvím o tom, že by se, tak stalo Turecko největší a asi druhou nejlidnatnější zemí EU, čímž by získalo mnoho nově vytvořených křesel v evropském parlamentě, které by západním státům jistě házely klacky pod mohy a byly by ještě placeny z peněz zrovna třeba Vás, vlastně nás všech. Podle mého názoru by tedy bylo velmi nerozumné teď nebo v blízké době Turecko do EU přijímat. Přijmout tuto zemi si umím představit až v době, kdy se konečně úplně zbaví islamistické malosti, která má zapotřebí své myšlenky lidem vnucovat formou státních rozhodnutí, až v době, kdy přizná svou vinu na genocidě Arménů, až v době, kdy dá dostatečnou autonomi Kurdům a omluví se jim za krutou válku vedenou proti nim, až v době, kdy všichni lidé budou vědět, co je to evropský styl myšlení a budou ho ochotni si ho nejlépe osvojit nebo alespoň jej akceptovat, což by mohlo být nejlépe přijato referendem o vstupu, při němž by byla účast povinná. Tyto podmínky a jistě ještě některé další na které jsem zapomněl, mohou být naplněny, podle mého nepřílíš dobrého odhadu a životní nezkušenosti až tak za 30 let. Za pokračování této konzervativní vlády, ale nevylučuji, že by to mohlo trvat i déle.
