Kdyby bylo na Zemi 10 miliard pakoňů, nebyla by přepakoňována? Důkazem přelidněnosti Země je masivní ubývání populací, například sysla obecného, popř. hrozící či úplné vymření mnoha druhů, ještě před 50 lety zcela běžných.

On to nebyl jen Malthus. Na vyčerpání zdrojů poukazovala i skupina intelektuálů fungující od r. 1968, zvaná Římský klub ( též téma konspirátorů ). V r. 1972 vyšla kniha "Meze růstu" s řadou předpovědí - např. vyčerpání zásob ropy v r. 1992. Zato u nás v 70. letech vycházely optimistické pop-příručky, které předpovídaly, že planeta uživí až 40 miliónů lidí - s využitím hydroponických skleníků či intenzivním chovem mořských ryb. Mezitím na západě běžela tzv. zelená revoluce ( ne ta Kaddáfího ) se šlechtěním odolnějších obilovin. Po počátečních úspěších se ovšem odolné pšenici přizpůsobil i její parazit - rez obilná. Takže boj s časem dál běží. Lidstvo by asi vyhrálo, pokud by se chovalo racionálně. Což bohužel nedělá.

Vyspělé země řeší opačný problém, tj. nedostatečný přírůstek. Za padesát či sto let bude tento problém celosvětový.

Nicméně, tohle je prognoza neberoucí v potaz rozvoj technologií. A to je faktor, který dokáže zvrátit sebelepší prognozu a znemožňuje kvalitní prognozy na dobu delší deset či dvacet let

Země se v jistém okamžiku začne bránit sama. Ale chceme to opravdu dotlačit až do té fáze, kdy budeme chcípat jako kobylky na vyžraném poli?

Nebylo by lepší začít budovat nějaký udržitelný režim, ve kterém nebude jenom všechno podřízeno tvorbě potravy pro druh homo sapiens, ale zbudou také nějaké divoké savany a pralesy pro ostatní zvířátka?

Jo, píšete to správně. Já se na základce učil, že na Zemi žije 3 mld lidí, a na 1. máje řval "S Čínou je nás miliarda" (pro ty mladší - nás v táboře socialismu a míru ). Dnes nás je 7 mld, ale v Česku, kde bude žít 20 milionů lidí bych žít nechtěl. Naštěstí se toho nedožiju.

V Deníku (27.4.2015) na úvodní straně je článek "Filosof:Země zasluhuje lidská práva".

Vněm je informace, že filosof Josef Šmajs z brněnské Masarykovyuniverzity je autorem Ústavy Země. Pracoval na ní desítky roků.První článek Ústavy Země začíná takto:

Zeměje přirozený domov všeho živého. Nepatří žádnémubiologickému druhu.

Až se všichni na Zemi začnou chovat podle tohoto závěru, nic lidstvu nehrozí.

Příkladem nechť jsou nám naši předkové, kteří 300 let žili v souladu s přírodou. Skončilo to rokem 1918, rozbitím říše uprostřed Evropy. V čí prospěch?

Země zasluhuje kvalitní lidská práva založená na akceptaci soukromého vlastnictví.

Tzv. Malthuziánský paradox byl pokořen až nástupem kapitalismu.

Dobrá úvaha. Sám byl ale obavy z přelidnění nenazýval katostrofickým scénářem. Chápu přelidnění (spíše lokální než globální) jako moment, kdy dojde jeden ze zdrojů nezbytný k životu v důsledků velkého počtu obyvatel v dané lokalitě. Pak se dají očekávat masivní přesuny obyvatel a války právě o lokality, které ještě tyto zdroje mají. Takže si myslím, že přelidnění v tomto lokální smyslu je docela reálné.

Lidské tělo se skládá zhruba ze 70% vody. V roce 1960 měla Nigerie cca 40mil. obyvatel a vloni jich bylo odhadem 270 miilonů. Při průměrné váze 70 kg, má jeden Nigerijec v sobě cca 49 litrů vody a spotřebuje jí cca 10 l. denně. Takže stačí jednoduchý propočet o kolik se zvedla spotřeba vody zvýšením počtu jen Nigerijců v posledních padesáti letech a přitom kapacita zdrojů vody v této zemi stále klesá.

Nehrozí této zemi snad přelidnění?

Vody, která se dá použít na pití a základní potřeby člověka ve světe ubývá a spotřeba na jednoho obyvatele stoupá.

A kdo ještě tvrdí, že není hrozba přelidnění? Možná tuto hrozbu zažene právě voda, až kvůli ní začnou ničivé války, zejména v Africe.