Xenofobní koktejl Tomia Okamury

Pokud by žil Václav Havel, byl by to výborný námět na absurdní divadlo. Asiat bdí nad čistotou české rasy

Jedním z bezpečných témat, která v politickém životě vždy zaberou, je hledání a nalézání nepřítele, který ohrožuje národ, zemi apod. a proti němuž je třeba se vymezit stůj co stůj. Strach je výborná politická komodita.

Ve velkém to vidíme v chcípající ruské monarchii, kde bída, zaostalost a ekonomický rozvrat země jsou zřetelné i jejím apologetům. Proto je nutné vést válku proti domnělému nepříteli, aby obyvatelé měli pocit, že se něco děje a někdo za ně bdí. Ono by sice stačilo nahlédnout na mapu a podívat se, kdo koho ohrožuje a kde se válčí, ale to bychom chtěli moc.

V naší české kotlině máme jedince, který provádí de facto totéž, samozřejmě v menším měřítku a s příchutí švejkoviny. Osudu hrou šalebnou zastává nyní post předsedy poslanecké sněmovny.

Ti starší pamatují jeho vztyčený prapor proti Romům. Kritika prakticky všeho, co se jich týkalo, znevažování jejich osudu během II. světové války, kdy byli stejně jako Židé považování za méněcenné atd. Poté, co nasytil své příznivce a plamen vášně časem utichal, se objevili další. Imigranti z blízkého východu, afričané, islám. I když naši zem prakticky všichni míjeli a směřovali logicky tam, kde nebyly až tak přísná pravidla trvalého pobytu, bylo nutné je líčit jako masu, která naši zem zaplaví, sebere naše ženy a katedrála sv. Víta se změní na mešitu. (Pamatuji si, jak dokonce obvinil imigranty ze šíření tzv. Valtické horečky, což je specifická varianta benigního onemocnění, jež se vyskytuje mnoho let právě v malém kousku jižní Moravy).

Když se migrační téma začalo vytrácet, objevili se naštěstí pro něj uprchlíci z válkou zasažené Ukrajiny. Výborné téma. které vystačilo na další roky. Nejspíše zatím ještě stále nechápe, že jím požadovaný odsun ukrajinských dělníků, pracovníků v průmyslu, uklízeček, ošetřovatelek, ale rovněž i vysokoškolsky vzdělaných jedinců (přičemž jejichž vzdělání nás nestálo ani korunu), by způsobil kolaps naší ekonomiky.

Jelikož jsme si na Ukrajince začali tak nějak zvykat, jako spása z nebe se objevil víkendový sraz Krajanského sdružení sudetských Němců v Brně. Pokud by se o něm nepsalo, proběhlo by to bez větších potíží a k velké radosti brněnských hoteliérů, majitelů restaurací, kaváren atd. Protože však pod kotlem xenofobie a šovinismu je třeba stále přitápět, dosáhl tento pán několikahodinového tlachání sněmovny, jež se vyjádřila k této události negativně. Samozřejmě šlo o zcela bezcenný krok, protože nikdo nemůže pořadatelům ani účastníkům srazu nic takového zakázat. Místo času, který by se měl věnovat bytové výstavbě pro mladé rodiny, sociálním problémům chudších občanů atd. se hodiny žvanilo o čemsi, co má hodnotu zimbabwského dolaru.

Na závěr dvě poznámky.

1: Doufejme, že se mezi křiklouny, které pan Okamura svým přístupem rozpálil a jejichž protesty se v Brně dají očekávat, nebude nějaký Balda, jehož činnost je dostatečně zdokumentována a který byl de facto obětí přístupu pana Okamury k u nás nepřítomným muslimům.

2. Bude nutné sledovat, kdo po odeznění antisudetského výronu přijde na řadu. Eskymáci ? (pojídají milé tuleně), Pygmejové ? (preparovali hlavy zabitých nepřátel). Jsem si jist, že se něco najde.