Vlhké sny mistra Jeronýma Tejce

Ministr spravedlnosti vytasil pomyslný meč, aby uťal hlavu nepříteli vlády, která potřebuje klid ke své práci.

Jak jsem zmínil ve svém minulém blogu, je pro vládnoucí moc vždy vhodné – a nejspíše i nutné – nalézt nepřítele a s ním se veřejně utkat. Odkaz Je třeba na něj naložit vše zlé, veškeré problémy, aby občan - volič, viděl, že vláda sice maká, ale nepřítel vše kazí a tak se cíl nejlepšího místa na planetě ne a ne aspoň o píď přiblížit.

Mistr Jeroným Tejc ve svém projevu prohlásil. že vláda předložila svou reakci na kompenteční žalobu presidenta státu s požadavkem, aby byl z jednání vyloučen ústavní soudce Pavel Šámal. Jako důvod byl zmíněn jeho „aktivismus“.

Pan Jeroným Tejc je absolventem právnické fakulty (v Brně, ne v Plzni, to pro pořádek). Nejspíše by tedy měl vědět, že rozhodnutí Ústavního soudu není výrobek jedince, který se k tomu ještě špatně vyspal. Jde vždy o kolektivní rozhodnutí všech 15 ústavních soudců. Soudce zpravodaj je sice odpovědný za přípravu rozhodnutí, shromáždění důkazů, nicméně konečný verdikt je výsledkem hlasování pléna. Jinak řečeno, pokud by práce soudce zpravodaje byla „odfláknutá“ či „aktivistická“, zbylých 14 členů by mu to lidově řečeno omlátilo o hlavu. Ministr Tejc se tedy ve svém konání vrací do doby starověku, kdy poslu, přinášejícímu zprávu od protivníka, byla uťata hlava a poslána nazpět v krabici.

Zdá se, že členství ve vládě Andreje Babiše způsobuje u ministrů jisté změny v uvažování, kdy je odbornost, logika a znalost věcí nahrazována bezbřehou oddaností „efendimu“, jenž má konečné slovo i v oborech, o které z logických důvodů nikdy nezavadil a kde selhává i jeho řídící orgán Tunde Bartha.

Mistr Jeroným je navíc osobou, která se skutečně „aktivisticky“ zúčastnila tzv „Lánského puče“. V říjnu 2013 byl ve skupině, která dojela ve večerních hodinách do zámku v Lánech, kde se zúčastnila jednání „spikleneckého centra“ v čele s presidentem Zemanem s úmyslem zlikvidovat tehdejšího vítěze voleb a budoucího premiéra B. Sobotku. V této „aktivistické skupině“ byli ještě pánové Hašek, Škromach, Chovanec a Zimola.

Všichni jmenovaní posléze opakovaně a úporně popírali svou účast na tomto jistě „neaktivistickém“ setkání. Pamatuji rozhovor paní Drtinové s panem Haškem, který snad 10x odpověděl, že tam nebyl, aby po předložení důkazů přiznal, že tam byl. Pan Tejc rovněž nějakou dobu zapíral. Z uvedeného plyne, že pan Jeroným Tejc je lhář.

Tento lhář je ministrem spravedlnosti, což je jednak oxymorón a jednak neskutečný bizár naší současné politické scény, která umožňuje nemravným, prolhaným a bezpáteřným jedincům zastávat vysoké vládní posty. Tito bezpáteřní pak ještě dokazují svou neznalost podstaty soudního systému.

Tento blog věnuji cca 34% voličům této republiky.