A nejzajímavější na tom je, že ta "třídní nenávist" - vůdčí myšlenka komunismu je normální přebujelá závist. Nic na tom nemění, že v rozumné míře je i ta motorem iniciativy, mnohdy pozitivní.

Problém ale je v tom, že pořád si mírně nadpoloviční většina nechá nabulíkovat, že ten ůVůdce", který ji chce vést ke svržení starého pořádku, by to mohl umět lépe než kdo jiný.

" .... zatím dožívá generace 70+, která si onu dobu idealizuje,.... " -pane doktore, jen ČÁST generace a hodně malá. Většina té generace je normální a poučená !

A co se týká našeho pana prezidenta? Ten svůj "boj" vybojoval čestně a dostal se do pozice, kdy se do něj navážejí především takoví, které popisujete. V novém volebním souboji lze očekávat nástup "mladých, co se nezakecají" - z generací 1972+ jejichž devizou bude , že nikdy nevstúpili. Pomlčí o tom, že zejména proto, že už to nestihli.

Pane Suro, nezpochybňuji fakt, že v mém věkovém mantinelu je řada lidí, kteří na tu doby nahlížejí stejně. Problémem je ona sociální bublina, v níž se pohybujeme. Mám ze své praxe možnost potkávat se s lidmi celého věkového rozmezí a tak mohu celkem dobře soudit. A věřte, že je hodně lidí, kteří teskní po časech minulých. Když je čas, tak se s nimi začnu bavit o tom, jaké léky měli k dispozici před 40 lety a jaké jsou teď. Snažím se jim onjasnit, že jsme svědky neuvěřitelného skoku délky života, která není dána evolučním mechanismem, ale jen a jen možností přístupu k špičkovým lékům, metodám apod., což za jajich mladého věku nebylo. Ne všichni s tím souhlasí a řada z nich má tu nostalgii zažranou tak, že s nimi žádná informace nehne.

Děkuji za návštěvu.

Je mi 67 takze dost podstatnou cast zivota jsem v totalite prozil. Moje generace (alespon ja to tak ve sve socialni bubline citim) ma vyhodu v tom ze kdyz nas dnes neco irituje (a ze toho je pozehnane), tak vzpomenu na dobu pred 89 a hned se citim mnohem lip. Generace co tohle nepamatuje tedy dnesni padesatnici (bylo jim v 89 13 let, co vi o zivote 13-lete dite?) tuhle vyhodu nema. Pokousim se to srovnani prenaset na vlastni deti kde se to jakz takz dari - synek momentalne ve Francii, dcerka na vylete v Alpach, druha dcerka se chysta na dovolenou do Kanady - to je veta ktera je dnes jen obycejne sdeleni, pred 89 nemoznost z rise snu - a to je jen drobny detail onoho srovnani. Snazit se to prenest na jine "mladezniky" je marnost nad marnost, uz jsem to vzdal. A kdyz k tomu pridame ono ... mam se blbe protoze me chcipla koza, ale bud se citit mnohem lip kdyz chcipne i sousedovi (nepremysleje ze by bylo lepe opatriti si kozu novou), tak mate vysvetleni proc je to - u nekterych - tak jak to je. Doba minula byla pro tyhle lidi vyhodna v tom ze se vsichni meli +/- stejne blbe bez ohledu na vzdelani, schopnosti, na to co dokazali. A to mnohym velmi vyhovovalo.

Mně je o deset let více a taky při vzpomínce na zvrhlý režim se celá otřesu. Dnešek vidím téměř jako ráj na zemi, třebaže ne vše je, jak má být. Ale moje vnoučata si jezdí po Evropě, mohou studovat, co chtějí nebo na co mají předpoklady, aniž by rodiče museli vlastnit rudou knížku. Já ani manžel jsme ji nevlastnili, bohudík.

Tzv. Komunistické učení, vědecký světový názor, marxismus-leninismus, socialismus, jak všelijak podobně to bývalo nazýváno - to byla romantická pohádka se šťastným koncem pro naivní dospělé z dob, kdy ještě neexistovala kina ani červená knihovna. Po Velké válce se to stalo vývozním artiklem ruského (“sovětského”) imperialismu, kulturním a rádoby filozofickým malware a virem, kterým se Rusové vloupávali do cílových zemí, obvykle přes hlavy a srdce kulturní elity, uměleckou avantgardu, studenty apod.

Však i nemálo našich meziválečných umělců tím onemocnělo a nosilo tu Rusům jejich kufry. V+W, Nezval, Šalda, Majerová, Fučík...

Po hrůzách 2. světové války té naivní a zákeřné vidině podlehlo v dobré víře spousta dalších “obyčejných” lidí a přidalo se k nim i dost nefachčenků a lumpů, kteří vždycky měli citlivý nos i na nepatrné závany nových větrů. A že Rusové do toho zafoukají pořádně, bylo nejpozději od Košického vládního programu a od Benešova projevu v Brně, docela dost zřejmé.

Ještě přidám, jak jsem koupil. Vyprávění mého dobrého kamaráda, Zajordánského Slovana z Prahy, z konce šedesátek, (tj. z doby kdy se mnohé nové léky před nasazením na lidi ještě testovaly i na zvířatech):

Neříkám, že ten náš rabín byl marxista. Ale dialektice on rozuměl. Marxistou ale nemohl být, to by mu OLAM ADON nikdy neodpustil. Ale taky nebyl důvod, aby se tomu nějak poškleboval nebo trhal ramenama, naopak ho tenhleten socialismus tak moc zajímal, že odpustil svému nejmilejšímu žákovi, tomu Kantorovic mladýmu, že se teď podepisoval dr. Král, když byl tím docentem marxismu-leninismu a psal chytré články a ještě dělal všelijaké funkce, a marně ho zval k sobě, aby se pobavili o té nové vědě, která chce zařídit, aby lidé spolu na téhle zemi lépe žili. Až jednou si ten Kantorovic mladej vzpoměl na svého starého učitele a rebeho a přijel. To bych jim přál vidět. Starý s velkým bílým vousem a mladý vyholený spolu seděli a celé dny se bavili o tom, jak by to šlo zařídit, aby lidé spolu lépe žili a vycházeli. Tak náramně se ti dva pohádali, že jim každý, kdo to viděl, musel závidět. A když už přišla doba, kdy ten Kantorovic mladej musel odejet, aby se zase stal doktorem Králem, řekl mu rabín: “To je všechno moc zajímavé, dobré a bohulibé, cos mi tady mluvil. Jen jedné věci velice moc lituji. Že ti tví tři velikáni, ten Marx, Engels a Lenin nebyli Dr. Škoda, přeškoda.”

Tahle poznámka dr. Krále zmátla, když sám byl taky tenhleten Dr., že ve své náhlé nevrlosti zapomněl, že je doktorem Králem a odpověděl: “Prosím jich, rebe, co je to za blbé dajgecování a zbytečné talmudistické rozumování. Proč by ausgerechnet tyhle měli nebo museli být Dr.? Copak to není jedno?”

“Není, není,” kýval moudrou bílou hlavou rabín Rabínovič. “Vůbec to není pro ten váš socialismus jedno. Protože kdyby ti tři byli Dr., co to mluvím, kdyby aspoň jeden z nich byl Dr., tak by ten váš socialismus napřed vyzkoušeli na zvířatech.”

"Třídní boj spojený s třídní nenávistí" nebo spíš podmíněný třídní nenávistí bych upřesnila, je základní premisou celé té zrůdné ideologie.

Mimochodem je mi přes sedmdesát a přesto, že na tom naše rodina byla v té době díky otci materiálně lépe než ostatní, tatínek i já jsme režim z duše nenáviděli.

Normálně se diskuzí na politické téma neúčastním i když s obsahem blogu jako v tomto případě souhlasím. Tady musím mám totiž na ideologie dost vyhraněný názor. Ve chvíli, kde se i ta sebelepší myšlenka změní v ideologii a stává se z ní dogma je nebezpečná a škodlivá. Propagátoři dogmatu se domnívají, že je nutné k jimi vytyčenému cíli masy dokopat ať chtějí či ne. Ideologie v jejich pojetí ospravedlňuje použití fyzického i psychického násilí. Také z nich dělá něco nad obecnou populaci něco co, si zasluhuje výjimky a speciální zacházení. Ideologie je vlastně institucionalizovaný terorismus.

Vašek

Časy, režimy, i systémy se sice mění, lidé však zůstávají v jádru stále stejní

Viz. můj blog před deseti lety

Táhněte do háje!

9. prosince 2016

Pokud si dobře vzpomínám, k vystudování vysoké za dob komárů byl potřeba velmi dobrý kádrový posudek. A ten většinou dostali lidé buď z "dobrých" rodin nebo aktivní členové SSM. Nikdo jiný.

Obyčejná chudina nebo nestraníci měli smolíka, případně šli na báňskou někam do Ovy. A potomci buržoazije si o vysoké mohli nechat jenom zdát, i ta střední byla leckdy nahnutá.

S čistým štítem, dálkový chodče? Opravdu?

Tu dobu neadoruji ani nahodou (viz nize), ale pro studium na VS si stacilo vybrat takzvany preferovany obor (v mem pripade elektronika) a ke studiu jste se dostal bez jakekoliv tlacenky neb i komancove (zacatek meho studia 1978) pochopili ze bez technicky vzdelanych lidi pujde ten jejich raj do kytek. Nesnazte se nam tedy sugerovat ze na vysokou bylo treba nejakych "nekalych prerekvizit".

Přidám dotaz na Radio Jerevan: Je komunismus věděcký? - Ne, není. Vědci by to napřed vyzkoušeli na zvířatech!

Podepisuji v plném rozsahu!

Prozil jsem tu dobu od pocatku toho velkeho vitezstvi sovetskeho lidu v te vychodni Evrope. Dnes si uvedomuji ten velky rozdile v mem rodnem meste od tech kvetnovych dnech 45 az do tech slavnych dni unora.1948. Vim dnes, ze ten zivot by byl dobry, kdyby mohl pokracovat ve stejnych slepejich. Neslo to.

Sovetsky svaz nepotreboval politiku pro lidi, on potreboval politiku strachu, aby ty masy lidi mohli predsunou pred tim "zapadem" ktery musel byt ukazkou toho zla. Tak se mi jevi ta doba do mich triceti let. V 1968 prichodem vojsk te "varsavske smlouvy" mne donutily emigrovat. Breznev nepotreboval vratit CSSR do zivota jako v tech trech letech po valce, ale potreboval nas do stejneho "strachu" ze zapadu" jako pred tim. "Normalizace" bylo jmeno te doby. Neznam ji, proto se vice nevyjadruji.

Jen vim, ze po 89 roku jsem Ceskou republiku nemohl poznat. 16 let meho duchodu, vzdy v letnich mesicich, jsem prozil v milovane zemi a snazil jse pochopit to mysleni obcanu. Porovnavam to k jedne vete. Obcane chteji socialismus se vsim vsudy, ale nedokazi to zaplatit. Neznaji ten zaklad blahobytu a nevi co to vubec je. Ani ta Evropska Unie neprinesla zlepseni. To jsou ti sami idioti se stejnou ideologii, kterou nuti staty teto Unie, nasledovat.

Nezlobte se za ma slova. Srovnavam svuj zivot zde s tim co jsem prozil na zacatku meho duchodu. Stale tvrdim a podotykam. Ideologie pri volbach vas nuti volit bubliny bez dukladne znalosti jedincu. Stary "cisarsky" system. Je videt, ze i ta peticlena KOALICE vas nec nenaucila.