To, co popisuje pan autor, je skutečně nepěkné a trestáno by být mělo, avšak není to vykořenitelné. Stejně jako ostatní typy přestupků a trestných činů, tak i tohle tady bylo, je a bude. A nejen v České republice, nýbrž v celém světě.

Chybou mnohých lidí je to, že si neustále myslí, že existují dvě skupiny politiků: Ti, kteří podobné věci tolerují nebo dokonce využívají ve svůj prospěch, a ti, kteří jsou čestní a nikdy by se k ničemu takovému nesnížili, avšak bohužel se po volbách občas musejí prostřídat s těmi prvními, kteří to zase budou trpět.

Ale ve skutečnosti svatí nejsou ani ti první, ani ti druzí. I za vlád těch, které lidé jako pan autor vysoce uznávají, se děla korupce všeho druhu, včetně té, o níž pojednává tento článek.

Bojovat proti tomu musíme, pokud je to v našich silách, ale je to stejné jako u jiných trestných činů: Stejně jako bychom si neměli dělat iluze, že někdy vykořeníme krádeže v supermarketech, jízdu pod vlivem alkoholu nebo násilné trestné činy, ale přesto proti nim bojujeme, abychom alespoň snížili jejich četnost, tak bychom si neměli dělat iluze, že vykořeníme tyto trestné činy, o nichž píše a

autor v tomto článku, ale i navzdory jejich nevykořenitelnosti proti nim musíme bojovat za stejným účelem, tedy abychom snížili jejich četnost.

Ale nedělejme si iluze, že je zneužívá pouze jedna strana politického spektra. Nedělejme si iluze, že by to tady nebylo, kdybychom za sebou neměli čtyřicet let komunistické totality. Nedělejme sim iluze, že by to tady nebylo, kdyby nikdy neexistovala opoziční smlouva. Nedělejme si iluze, že jednou v budoucnu to zmizí. A nedělejme si iluze, že existuje nějaká demokratická země na světě, kde se tohle nevyskytuje.

Zde ovšem nejsou na tapetě politici, ale soudní znalci, což je ještě mnohem horší, protože o politicích si už nikdo žádné iluze nedělá.

Celý systém jede jen setrvačností. Důležité věci se přehlíží a neřeší. Klientelismus a korupce jsou jen méně viditelné než na Ukrajině nebo v Rusku. Ovšem sjezd neškodných sudetských Němců se řeší jako národní tragédie. Tobě karma, Tomáši

Máš pravdu. Za týden se o tom Brně už mluvit nebude, ale tohle je téma, které se může týkat každého z nás.

Plně se přikláním k závěrům autora blogu. Právě zde se totiž láme slovní morálka a prostá humanita protkaná lživým předivem chamtivosti, vlastních zájmů a leckdy i politiky. A vlastně nevím, který emotikon přidat...úsměv by nejspíš nebyl n místě, přidávám tedy

Každopádně děkuji.

Souhlas

Zasloužená karma

...smutná realita

Tohle je, pane doktore, asi zase jenom o těch neblahých penězích. Náš soudní systém nahrává těm, kdo ty prachy mají, oblafne ty, kdo jich mají méně.

Problém soudních znalců – a jejich „poctivosti“ - vnímám jako záležitost, jež je dána kvalitou jejich honorování. Víte, a jste lékař, takže víte, o čem hovořím, komerční pojišťovny si platí svoje revizní lékaře. Lidi, kteří jsou díky svým příjmům v podstatě nezkorumpovatelní. Pitomej příklad: před lety jsem měl nepříjemný úraz kotníku, léčení trvalo nějaké tři měsíce, úrazovou pojistku jsem (i s krytím trvalých následků) měl, od pojišťovny jsem následně dostal to nejmenší, co jsem dostat mohl. Má tehdejší žena se pokusila revizního lékaře pojišťovny – protože já toho nejsem prostě schopen, neumím to, nedokážu – tak nějak finančně motivovat, s grácií to odmítl. Určitě nešlo o to, že by si třeba i gustem nějak nepolepšil, ale bylo mu naprosto jasné, že kdyby se takový drobný podvůdek případně provalil, o svou práci přijde. A nestálo mu za to něco podobného riskovat.

Takže v okamžiku, kdy naše soudy budou s to své znalce ne zaplatit, ale raději výrazně (právě po vzoru komerčních pojišťoven) přeplatit, budou pod kuratelou možné ztráty hodnotného příjmu jaksi imunní k případným lukrativním nabídkám.

Závěrem mi dovolte říci, že jsem možná naivně, přesto skálopevně přesvědčen o tom, že takto ovlivnitelných soudních znalců je v našem soudnictví naprosté minimum.

Děkuji.

K meritu - dělám i revizního lékaře pro komerční pojišťovny. Hodnotím trvalé následky úrazů. Tyto následky jsou taxativně uvedeny (zhruba 350 položek). Každá z nich má rozpětí možného hodnocení (třeba poškození nervu může být lehké nebo kompletní, což je rozdíl).

Problémem finančního ohodnocení vše záleží na výši konečného plnění. Pokud má někdo měsíční platbu 100,- Kč, nemůže čekat finanční úhradu v řádu milionu. Je to taková loterie. Zažil jsem u jednoho člověka, který si platil obrovské pojistné částky a za banalitu bral statisíce.

Je pravdou, že mi už dlouho nikdo nic nenabídl cosi bokem, abych to nějak "upravil". Asi se to o mně ví.

Já už od těch tkzv. devadesátek, se každoročně potkávám s posudky soudních znalců, které jsou silně cinknuté a soudní znalci vždy vyšli bez trestu. Banky by vám mohly povídat hotové romány o tom, jak velké úvěry byl ručeny majetkem s minimální skutečnou hodnotou, ale znalecky oceněnou třeba i 100 x výš.

Sám jsem s jedním soudním znalcem byl ve sporu o jeho nesmyslný verdikt, který jsem nakonec vyhrál až po 3 letech, ale původní soud mu dal nejprve zcela za pravdu.

Nedělám si proto o soudních znalcích, ale i o některých soudcích, vůbec žádné iluze.