Chápu váš text jako všeobecný pohled cizince na Čechy, který určitě neřešil naši politickou scénu. Koneckonců, ta bude všude podobná.

Máme se moc dobře. A málo si to uvědomujeme.

Skvělé zamyšlení Ten pán má pravdu, jeho otázka je namístě. Asi bych dodal, že žádná společnost není ideální, v žádné zemi nepadají pečení holubi přímo do předem půvabně otevřené pusinky. I u nás se najde dost věcí, které nefungují tak, jak by měly a stále je na čem pracovat, namáhat se... Nicméně, opravdu patříme k nejblahobytnějším zemím na světě, úroveň bezpečnosti je zde nebývale vysoká, o zdravotnictví bych řekl, že místy přetéká opulentností. Ale hlavně: máme naprosto nebývalou svobodu, jako nikdy předtím v historii.

Opravdu se zdá, že nadávání, stěžování, stálá nespokojenost a nasr...šenost jpatří k národní povaze. A do jisté míry je to možná preventivní obrana před všudypřítomnou závistí. Člověk "nesmí" dobře vypadat a tvářit se spokojeně, tím si totiž koleduje o explozi "spravedlivého lidového hněvu"

Ještě bych dodal, že všude šunka o dvou kůrkách.

Je to tak. Žijeme si jak prasata v žitě. Nejen ve světovém srovnání, už pomalu i v evropském.

Bohužel ne. Díky greendealu a jiným lepševickým lahůdkám máme vysokou inflaci, zvyšující se náklady a přibývající soubor různých nařízení a restrikcí.

S tím mračením se to postupně zlepšuje. Po uvolnění hranic bývali Češi poznat zejména podle toho, že se imrvére tvářili nasupeně a při vstupu do obchodu či setkání někde na cestě v přírodě nezdravili. Už je to fuč...

A to nadávání? Především je to takový povinný prázdný a formální zahajovací rituál při setkání, obdobně jako např. v Americe, ale u nás je opačně stylizovaný.

Na zahajovací tah "Ahoj, jak se máš?" každý v USA roztáhne pusu od ucha k uchu a zahlaholí, že se má skvěle, i kdyby mu právě před hodinou sebrali barák, auto, vylili ho z práce a jeho děti propadaly ze všech předmětů, protože společenský status jednotlivce tam kopíruje jeho tržní hodnotu a ta nevychází z minulosti, nýbrž z šance na budoucí úspěch - a pověst potenciálně úspěšného je třeba si pěstovat mj. i thymolinovými úsměvy a zamlčováním případných neoptimistických informací.

Ve střední a východní Evropě hrála už od středověku větší roli závist prostých lidí, eráru i panovníka. Větší šanci na úspěch měl ten, kdo závist zbytečně nevzbuzoval. Židi by mohli vyprávět, proč se naučili ajvajovat. A mnoho vzorců chování od nich odkoukala i tzv. většinová společnost. (Ajvajvaj. Jak já se mám špatně. Jezdím v autě bez střechy, jím plesnivej sejra a piju starý víno...). A dějiny a zvraty zde byly turbulentnější a nejistější, než na záoad od nás a za mořem. Měnily se tu státy, režimy, vládci. Pokaždé se přitom lidu předhazovali viníci jejich stavu, občas vzala spravedlnost do svých rukou pouliční lůza - zkrátka vyplácelo se nevyčnívat a zbytečně se svou spokojeností necpat do role terče pro nespokojené.

Ještě jedno: kvalitu našich životů poměřujeme podle nejbližších sousedů, což jsou pro nás hlavně Německo a Rakousko, přičemž informace o nich máme zkreslené nejen kvůli jazykové bariéře.

A ještě jedno na závěr: Méně ostražití jedinci posuzují svou životní úroveň podle "reálné situace" prezentované v TV zprávách, seriálech, ale i reklamách (!). Zbývá koupit ještě tohle a už budu šťastný. A ono zase nic...

Já si kladu navíc otázku, do jaké míry se na nás podepsala závislost na Sovětském svazu, přes který jsme přijímali marxismus (a nepoznali, že je to jen prázdná zástěrka autoritativního ruského režimu) přes závist, nenávist, strach, vyvražďování nejlepších synů a dcer našeho národa, což nám komunisti a překabátění postkomunisti přetáhli přes Listopad v podobě ruských vztahů korupce, protekce, klientelismu a politického byznysu. Na druhou stranu je však dobře, že si to uvědomujeme, že je nutné se toho všeho zbavit! Vždyť lépe už se mít nemůžeme!

Nemám ráda jednoduché zobecňování. Zdá se mi, že poukazování na národní povahu je trapné zjednodušování, ovšem musím uznat, že všeobecné skuhrání a nespokojenost je u nás větší , než kdekoliv jinde.

Přitom politiky na které neustále nadáváme si volíme sami.

Je celkem příznačné, že málokdo si přeje svobodu a i strany, které si říkají pravicové se bojí nějakou větší volnost zajistit. Zřejmě své neúspěchy potřebujeme důsledně na někoho svádět.

Ono to chvíli trvá, než se lidé naučí být šťastní a spokojení.

Vašek

Ad Jiri Ciz 15:00 :

v naší obci není ani kanalizace ani plyn. Do jeslí nebo školky je to 8km autem. Jinak než autem nelze, hromadnou dopravu tu nemáme. Navzdory tomu jsem se svou životní úrovní velmi spokojen a lépe jsem se neměl ani před lety, když jsem bydlel v Praze. Pokud nám tu něco z toho chybějícího zavedou, bude to příjemný bonus navrch.

A nikoho rozumného, kdo by tady měl exekuci neznám.

Proboha. Takze 19.stol je podle predstav 90ti leteho duchodce ideal? Ze vam staci k zivotu cucet doma na TV nebo do laptopu ma byt dukaz vysoke kvality zivota? Civilizovany svet a mlada, stredni a starsi generace to vidi jinak nez vy. Bezte mladym zacinajicim lidem vypravet rozpravky o uzasnem svete nekde v (to nemohu napsat), ze jim tam bude skvele staci chovat kraliky, na hajzlik chodit na dvur do hnoje a koupat se budou v mistnim potoce. Urcite se do te vasi rajske zahradky pohrnou jak zbesili. Jeste byste tam mohli vybudovat letiste. No, nic zbytek nelze napsat..

Já jsem jednou od Angličana slyšela, že je to jen první dojem. Ve skutečnosti jsme milý, vstřícný a obětavý národ, ale je potřeba se prokousal pod tuhle naši nespokojenou šlupku. Možná je to pozůstatek socialismu, kdy jsme si museli dávat pozor na to, co řekneme a snažit se neupozorňovat na sebe. Kdo byl v té době bohatý, byl podezřelý a "kdo ví, jak k tomu přišel"

Národ deptá závist, o ničem jiném ta odpověď není. Chci mít víc než soused, ó ty hrůzo nebeská, bere o padesát tisíc víc. Chci, chci, chci jet taky na Maledivy jako on. Co na tom, že na něj nemám, vzdělávat se a víc pracovat nebudu. Bohužel čím starší, tím horší. Závidíme peníze politikům, dovolené úspěšným podnikatelům, auta pracovitým živnostníkům, průměrné mzdy učitelům, vydřené výdělky lékařům, plné koncertní sály zpěvákům a dokonce i svému mládí. Kéž by jim ty jejich kozy chcíply, toť naše filosofie!!! Stačí, když se podíváte na profily úspěšných lidí třeba na FB a ty vyblité komentáře pod nimi. A potom se divíme. Proč učitelé utíkají ze škol a doktoři stávkují, proč nechce nikdo do politiky, proč si úspěšní podnikatelé staví lepší domy někde v zahraničí než tady, proč se dokonce na prestižní funkce v korporátech nikdo moc nežene. Ono totiž za tím vším divením jede tahače Závist s připojeným návěsem Hloupost...Z toho plyne to omílané rozdělení národa. Žádní politici za něj nemůžou, to jen my sami a naše drobné i velké závisti. Kdyby toho nebylo, náš národ by stál v čele této planety a ostatní země by na nás se ZÁVISTÍ a obdivem hleděli, protože my totiž dokážeme všechno dělat na špičkové úrovni. Výrobky, systémy, umění, dokonce i tu nenáviděnou politiku. Bohužel závist taky a tak stojíme přesně tam, kde si zasloužíme. Jako všichni tam kdesi vzadu. Hezký den, Tomáši a díky za článek

Já s tím úplně nesouhlasím. K té náladě skutečně přispěla skutečnost jak se u nás privatizovalo, jak zkorumpovaná politika je. Nespočtu kolikrát jsem tady byl otitulovanej jako závistivej frustrát jenom proto, že mám v některých oblastech vhled do toho jak špatně někteří ministři této vlády fungují. Věřte , nebo ne, skutečně nezávidím nikomu nic. Na druhou stranu poukázat na to, že Král je nahý, když skutečně nemá šaty... není nic špatného. A ano, u spousty příspěvků fanoušků dnešní opozice je vidět menší rozhled. Stejně tak jako u příznivců dnešních stran neskutečná povýšenost. Dobře není ani jedno, ale smířit se s tím budeme muset. Virtuální svět tomu všemu dává strašně vyniknout.

Mám se slušně a v tom smyslu i odpovídám, pokud se mne někdo ptá, jak se mám.

A pokud tím někoho naštvu, je to jeho problém, ne můj.