Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

HR

V roce 1964 jsem emigrovala a protože mi byl udělen dost vysoký trest nepodmíněně, jsem se do republiky vrátila až v devadesátých letech, tedy po více než čtvrt stoletím na základě rozhodnutí prezidenta republiky. Co mne nejvíce zarazilo, byla celková struktura jak měst, tak obcí, silnic, dokonce i v první republice nejlepších hotelů v CZ. Na příklad karlovarský Pupp. Nejen ten ale i ostatní kdysi honosné hotely vypadaly spíše jako zříceniny, vybaveny laciným nábytkem, primitivním a nezdravým jídelníčkem, parkovací plochy katastofa, jako po zemětřesení... ...

Stejné to bylo v Brně. Na náměstí Svobody stál minimálně jeden z těch velkých a honosných domú, uzavřen (jako už před emigrací) a s dírami po válečné střelbě. Jinde také. Opraven byl až později nějakou zahraniční společností, dnes výstavní palác.

Rodiče si koupili asi v 60letech první televizor, ruské produkce, černobílý. Byly jen na protekci a na dlouhou noční frontu. Pomohl známý, naverboval nějakého mladíka, který si do té fronty stoupl, takže jsme se k televizi dostali.

Rodinný domek rodičů (postaven ještě ve 40tých letech) byl tehdy vytápěn centrálním topením na uhlí. Otec často huboval příděl uhlí byl snad o hodně nižší než ještě za 2. světové války. A dokonce i zde se muselo postupovat protekcí, aby domek mohl být vůbec vytápěn.

A možná mne napadnou ještě nějaké ty připomínky na to jak jsme se měli dobře. Třeba na ty kádrové posudky školní mládeže k doporučení na studia. Šest nejlepších žáků 9. třídy nemělo ani nejmenší šanci, pět z nich pocházelo z katolické rodiny a navštěvovali každou neděli bohoslužby - kostel stál právě naproti škole. Ta šestá, já, měla příbuzné u západních buržoustů, tedy "odsunutou" rodinu matky a otce.

Ve škole jen jeden cizí jazyk, ruština. Následky vidíme až do dnes.

Výjezd do zahraničí? Matka potřebovala 10 let než dostala povolení navštívít své vlastní rodiče a sestru. I prezdentská kancelář žádost odmítla.

Člověk nad tou diskuzí může jen kroutit hlavou a lapat po dechu.

KT

Vidíte, a my jsme oproti vám v téhle blbárně žili ještě dalších 25 let a mnohým to ještě nestačilo a chtěli by to vrátit. Pro mě naprosto nepochopitelné.

PV

Pochopitelně ty, co za socíku dokázali prochlastat osmihodinovou pracovní dobu v nálevně čtvrté kategorie a ještě za to dostali mzdu, těžko bude přesvědčovat, že se mají lépe.

KT

Přesně vyjádřeno, to holt chybí. Dnes vám v tom bídném kapitalismu za povalování po hospodách nikdo z těch opovrženíhodných vykořisťovatelů nechce platit.

JD

J34a97n 24D43r98t55i58n14a

5. 1. 2025 11:32

Souhlasim a podepisuji v plnem rozsahu jak pravil kunsthistorik Alois Fabera. Neznam jedineho cloveka ktery by se dnes mel hur nez za komaru. Bohuzel mnoho lidi bude chrochtat blahem kdyz jim bude zadarmo (ci levne) nasypano do koryt a pak si (opet) nechaji ochotne nasadit ohlavku.

Foto

Jediné co bylo na době za komačů dobré bylo to, že jsem byl mladý. To je asi tak vše.

Foto

J64a91n 75Š84i20k

5. 1. 2025 11:41

Souhlasím. I v budoucnu bude svět, kde budou bohatí a chudí. Tak to funguje od počátku věku a nikdy ten rozdíl daný řadou faktorů nezmizí. Naší vizí by mělo být posilovat střední třídu, ale stejně to bude tak, že chudí budou. Chudí jsou ti, kteří mají smůlu v životě a potom ti, co nechtějí nic pro změnu udelat, třeba se vzdělávat nebo i riskovat. Současně diskuze a stížnosti však od těchto nejdou. Nejvíc pořvávají ti zavistivi, kteří chtějí mít více než jejich soused. Na chtění nic špatného není. To pořváváni je však odporné a hloupé. Je to jedno. At si žvaní, múžou, tim toriz jen dokazují, ze jaou bohatí. Hezký den

Foto

Chudí u nás se mají lépe, než pracující za komunistů. Stačí se podívat jaké podpory berou. Nic je nenutí si najít práci.

PS

Je to tak kdo maká má se dobře. Ten co sedí u pivka a nadává že za komunistů bylo lépe spadá do ranku "proč von má víc než já" popřípadě "dělej to chytře a nevyčnívej oddělej si svých 8 h a moc se nepředři".

Jenže to že se máme dobře neznamená že to nemohlo být lepší. Jsem přesvědčený že Lisabonská Smlouva nás jako EU neuvěřitelně brzdí. Jsem přesvědčený že greendeal tak jak je nastavený nás zpomalí tak že nás všichni převálcují.

A jsem 100% přesvědčený že pokud by se EU vrátila čistě k ekonomické spolupráci (bez dotací, bez ideologie) tak by EU byla skutečným ekonomickým lídrem.

JZ

Také nechápu, proč Babišův Agrofert dostává dotace z EU.. Dotace ano, ale nikoliv soukromnikům, pouze do veřejného sektoru na infrastrukturu. Příklad Polska dokazuje, že to funguje.

KT

Zajímavé je, že v žádném z vámi zmíněných článků a ani ve vašem, není zmíněna tak podstatná věc, jako je svobodné podnikání. Vždyť nemalému počtu obyvatel tato možnost radikálně změnila život.

Je to zjevně tím, že se tady na blogu moc podnikatelů nevyskytuje a také tím, že se místní zřejmě za minulého režimu o podobné nepokoušeli a po takovém netoužili.

V mém oboru, ač jsem byla na volné noze, mám skutečně tristní zkušenosti svoje, rodinné i všech přátel. Neustálá kontrola, zákazy, nemožnost svobodné tvorby a šikana neposlušných ubíjela mnohou osobnost. Byl to souboj s mocnými, hledaly se cestičky, jak ten teror obejít, padaly tresty za nedovolené podnikání. Dohlíželo se na každou čárku, každou notičku, každé písmenko. I jen mírně neposlušným byla znemožněna obživa. Prodej čehokoliv bez povolení státu byl trestním činem.

Dobré doplnění. Pro mne byla možnost pracovat jako OSVČ sám na sebe a bez dohledu šéfa k nezaplacení.

TP

Tatínek byl dělník, maminka v invalidním důchodě, tak jsem byl osobně režimem vcelku nezasažen. Od nějakých 15 let mě začaly štvát májové průvody, ale toto museli tak nějak všichni, tak to nebylo až tak silné.

V r.1989 jsem si dával z gymplu přihlášku na VŠ a jednoho dne si mě zavolal soused v paneláku (ve vchodě bylo 24 bytů), kterého jsem jen zdravil a nic víc o něm ani nevěděl. Dal mi přečíst jeho posudek na mě. Jako byl vesměs kladný, ale psal v něm taky, že moje maminka chodí do kostela.

Mě vám to tak na..alo! Ne to, co tam psal. Ale uvědomil jsem si, že nezáleží na mých výkonech, znalostech a píli, ale že vlastně neznámý člověk bude rozhodovat o tom, zda můžu nebo nemůžu studovat. Navíc to o mamince ani nebyla tak už 5 let pravda, to jsem si taky uvědomoval, že může napsat cokoliv, i nepravdy.

A tak jsem se v 18 letech stal antikomunistou, za pár měsíců byl naštěstí listopad 89 ...

JP

No vidíte, a já v listopadu 1989 málem vstoupila do KSČ. Ne že bych tomu věřila, to vůbec ne, ale protože jsem několik let sháněla práci. Rozesílala jsem životopisy jako o život a pracovala jako uklízečka. Ze zoufalství už jsem chtěla vstoupit do KSČ, abych využila své VŠ vzdělání. Ne, nebyla jsem disident, chtěla jsem jen normální práci v rámci svého vzdělání, starat se o rodinu a žít naprosto normální běžný život. Tak jsem si šla 16.11. vyzvednout přihlášku ke vstupu do strany, protože s členstvím ve straně bych měla větší šanci k nalezení práce. A druhý den už jsem ji naštěstí nepotřebovala . Na začátku r. 1990 jsem si našla rozumnější práci než bylo šůrování záchodů, a až do důchodu jsem nebyla na pracáku ani den.

Foto

Všichni se chceme mít dobře a každý si pod tím představuje něco jiného. Sám bych se měl dobře, kdyby třeba z ulic přestala být parkoviště osobních aut. Kdyby po rybnících plavaly jako dřív rodiny divokých kachen s početnými mláďaty. Kdyby z lánu polí znovu byla políčka, po kterých by běhali zajíci s divokými bažanty. V loukách by před nohama vyskakovala spousta lučních kobylek doprovázena muzikou cvrčků a nad nimi by létalo mnoho bělásků, žluťásků, pavích oček, baboček, ale i much a jiného létavého hmyzu. Kdyby v noci kolem lamp zase poletovala spousta světlem omámených můr. Kdyby mléko po dvou dnech zkyslo a tavený sýr zplesnivěl. V rohlíkách a chlebu byla jen mouka, sůl, kvásek a voda. Kdyby se maso po upečení nezmenšilo na půlku. To všechno pamatuji a to jsem si určitě nevzpomněl na celou řadu věcí zaniklých "díky pokroku".

Foto

Krásný příspěvek, pane Bicero. Škoda, že Vás (asi v souladu se svobodou projevu) vyhodili z řad blogerů.

Ona ta přehnaná spotřeba a samozřejmě na dluh, jak jste předtím uvedl, je podstatou kapitalismu. Ale do nekonečna nic zvyšovat nelze, a proto, bohužel, čas od času přichází nějaká katastrofa. Někteří lidé chtějí žít jinak než konzumní většina, nesledují politiku, nechodí k volbám, nenechají se manipulovat. To všechno mohou, ale jen omezeně, pokud chtějí bydlet, jíst atd., stejně se musí systému podvolit. Například "maličkost" - zaměstnanec si musí zřítit bankovní účet, svoboda nesvoboda.

Foto

Dobře napsáno, ano, mnoho se dá zlepšovat, to je vývoj. Mrmlaji ti, co stagnují, co vlastně opravdové štěstí kvůli tomu snad ani neznají. Diky za blog.

Šťastný nový rok.

  • Počet článků 1065
  • Celková karma 34,58
  • Průměrná čtenost 2513x
Idealista, který věří, že lidé jsou v podstatě slušní. Nejpodstatnější jsou lidské vztahy, vše ostatní je pomíjivé. Rentiér, který se prací už jen baví, který nikam nespěchá a s nikým nesoutěží. Příležitostný herec a dálkový chodec.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené blogy

  • L.A.Sulovská
  • Vladimír Gottwald
  • Jan Pražák
  • Lubomír Stejskal

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky

  • www.blogosfera.cz