Malé opáčko z terminologie Předního Východu

Jelikož v kolotu informací ztrácejí některé pojmy svůj původní význam, dovoluji si uvést jistá upřesnění

Sionismus.

Poprvé se tento výraz objevil v polovině 19. století. Pahorek Sión v Jeruzalémě měl svůj mystický význam už v antice, stejně jako třeba hora Mória, kde měl dle Písma obětovat Abrahám svého syna Izáka. Dnes je Sión m.j. spojen s vírou chasidů, že z něj sestoupí Mesiáš. Název sionismus se stal pojmenováním snahy o návratu Židů do pravlasti, snahy o záchranu před pogromy a asimilací. Sionismus nebyl vůbec odlišný od jiných emancipačních hnutí této doby (jako tomu bylo i v případě vzniku Československa za Rakouska-Uherska). Theodor Herzl předpokládal vznik státu (územně tehdy v Osmanské říši, která byla vůči Židům vstřícnější, než třeba Rusko, kde se děly hrozivé pogromy) ve své podstatě konstituční monarchie, liberální a multikulturní, se všeobecným volebním právem. Nikdy nebyl kolonizačním hnutím, jak je mu i dnes předhazováno, ale přesně naopak, hodlal vytvořit stát s možností sebeurčení malých národů, vedle Židů i Arabů i třeba Řeky, Armény, Asyřany, Kurdy atd. Termín sionismus dostal svůj negativní podtón několik let po skončení II. světové války a to zejména vinou sovětské propagandy. V naší zemi pamatujeme soudružské věšení Slánského centra, kde byli Židé označeni za sionisty jako výraz nejhlubšiho opovržení.

Sykes-Picotova dohoda

Po rozpadu osmanské říše během I. sv. války došlo k rozparcelování dávných říší a kmenových území Předního Východu mezi Velkou Británii, Francii a Rusko a to za účelem kolonizace. Šlo o možnost přístupu k nerostnému bohatství, přístavům a obchodním trasám apod. Židé se marně oháněli tzv. Balfourovou deklarací, která jim přislíbila „národní domovinu židovského lidu v Palestině“. Poukazování na „kolonizaci“ území ze strany Israele je hloupost, kterou netřeba dále komentovat.

Palestina

Judea, území před Kristem obývané především židovskou komunitou, byla po rozdrcení povstání Šimona Bar Kochby roku 135 n.l. císařem Hadriánem přejmenována na Syrskou Palestinu, aby tak nějak – jako mnoho jedinců před ním a po něm – vymazal židovskou entitu z povrchu zemského. Po potlačení povstání byli popraveni židovští učenci, řadoví Židé prodáváni do otroctví či vyhnáni do exilu. Poté, co byl zhruba 60 let předtím císařem Titem zbořen tzv. II. chrám, bylo židovské oslídlení tohoto prostoru jen minimální. Označení Palestinec pak byl od tohoto data určeno všem, co na území bývalé Judeje zůstali bez ohledu na původ – tedy Arabové, Syřané,Arméni, Řekové, Turci a samozřejmě i Židé.

Palestinci

Jak plyne z předchozího odstavce, termín Palestinec je tedy velmi vágní a rozhodně neoznačuje nějakou pevně danou národnostní entitu. Občas se setkáme s názorem, že se dnešní „Palestinci“ (ve smyslu Arabů z tohoto regionu), odvozují od Pelištejců, případně biblických Filištínů. Genetické rozbory ukazují, že Pelištejci připluli na toto území z Kréty či Kyklád, nejspíše vlivem útoků divokých kmenů ve své původní zemi či sopečné aktivity. Během času došlo k jejich asimilaci s místními národy, přejali ikonografii, bohy i písmo. Mezi Pelištejci a Židy probíhala bohatá obchodní výměna. Pelištejci však v dějinách mizí okolo 6.století před Kristem a to vinou výbojů Egypta a Babylonu. Označení Palestinec jako výlučné pojmenování člena arabské entity pochází až z 60. let 20. století a to na popud Jásira Arafata, který byl vzdor své teroristické minulosti a chameleonské povahy vyznamenán Nobelovou cenou míru po dohodách v Oslo. Že to nemyslel s mírem vážně, ukázaly další roky a tzv. druhá intifáda se zabíjením nikoli jen Židů, ale jakýchkoliv obyvatel státu Israel. I on přispěl k degradaci tohoto vyznamenání.

Tři ne

V roce 1967 proběhla v Chartúmu konference, jejímž závěrem byla postulace Tři NE. 1. Nejednat s Israelem, 2.Neuzavřít s Israelem mírovou smlouvu, 3. Neuznat Israel. I když některé státy Předního Východu se těmito postuláty již neřídí, zůstává ideologie Tři ne podstatou palestinského hnutí k přístupu ke státu Israel a je brzdou jakéhokoliv rozumného řešení situace.

Trest smrti v Israeli

Doposud v době vzniku tohoto blogu v této zemi není uzákoněn a prováděn. Posledním popraveným byl Adolf Eichmann, unesený z Argentiny, souzený v Israeli a oběšen tamtéž. Přestože bylo či doposud je v israelských věznicích řada vrahů Židů, jež jsou odsouzeni na doživotí, což – jak ukazuje zejména poslední období – nemusí to znamenat definitivu. Řada vrahů byla na základě dohod a dobré vůle či kšeftů handlování za unesené Židy propuštěna na svobodu a místo vděku za život se okamžitě zapojila do další teroristické činnosti. Prototypem byl Jahjá Sinvár, jemuž byl v Israeli zachráněn život operací mozku a který stanul v čele masakru v říjnu 2023. Pokud by se Israel choval jako řada demokratických zemí (kupř USA) a u prokazatelných bestií, které vraždí civilní obyvatele a malé děti, by jej prováděl, mohl být možná uchráněn od hrůz, které jsou a zůstanou v paměti. Možná by i část peněz z EU, které jsou transferovány do rukou Palestinské autonomie a slouží k výplatám vězněných, byla použita k lepším účelům. V současné době probíhá v Israeli diskuse o jeho zavedení v těchto jasných případech. Lze předpokládat, že pokud by byl schválen, budou opět v evropských metropolích hořet auta a obchody a pomatenci budou útočit na synagogy a židovské školy. Což – kupodivu – nečiní v případě Íránu či Číny. kde se popravuje jako na běžícím pásu bez jakýchkoliv světových protestů. Líčit Israel jako genocidní stát je ve světle uvedeného opět cosi, co nelze slušně komentovat.

Antisemitismus

V dnešní době nemá formu stupidit typu trávení studní, podřezávání panen k zisku krve do macesů apod., i když si nelze dělat iluze o tom, že tomu jistá část světové populace stále věří. Má relativně novou formu, kdy ti, co protestují, tvrdí, že nejsou antisemité, ale že jsou antiisraelité. Ne, že by ve státu Israel byla stran politické konstelace idyla. Je to úplně stejné jako u nás, v Německu či USA. Přesto však v okamžiku, kdy se objeví událost, jako byla v říjnu 2023 a následná odveta IDF, hoří synagogy v Evropě, množí se útoky na židovské občany v USA i jinde po světě. Tedy tam, kde stát Israel nemá žádný vliv a kde jsou Židé občany dané země a nikoli Israele. Ve Španělsku řada protestujících znemožnila v roce 2025 dojezdy etap cyklistického závodu Vuelta a to jen proto, že v ní jela israelská stáj, v níž byl pouze jeden Žid. Důvodem masových protestů ( s pochopením premiéra Sancheze), byl jen nápis na dresu.

Pallywood

V současném světě je kvalita a rozsah PR důležitější a účinnější, než několik tankových praporů. V dřevních dobách byly záběry, tvořené AI a produkované touto společností, snadno rozeznatelné jako fake. Chlapec s šesti prsty, záběry „vyhladovělých“ dětí s ešusy, které se smějí apod. byly postupně nahrazeny sofistikovanými díly, které měla za úkol zaujmout svou tragikou a beznadějí. Publicista Benjamin Kuras ve svém článku na NP ukazuje fotografii skutečně vychrtého dítěte v náručí matky. Tragika byla vypuštěna, aby se později ukázalo, že chlapec trpí svalovou dystrofií, onemocněním, ničící svaly a vedoucí postupně ke smrti. Tato skutečnost však již nikoho nezajímala. Kdosi prohlásil, že lež obletí svět dříve, než si pravda stačí nazout boty.

BDS

Zkratka Boycott, Divestement, Sanctions je kampaň, vymyšlená palestinskými Araby, jež má být uplatněna na stát Israel. Jde o snahu poškodit stát Israel ekonomicky a kulturně tím, že s ním nebude nikdo na světě obchodovat, přerušení kulturních vystoupení a ostrakizace prakticky všeho, co z Israele pochází. Paradoxem zůstává, že tato iniciativa poškodila – a to výrazně – arabské pracovníky jak z Gazy, tak ze Samaří a Judei, kteří byli zaměstnáni v podnicích, vlastněné židovskými majiteli. Nejznámější je případ výrobce Sodastreamu, který po nátlaku přemístil svůj podnik ze Západního břehu kvůli neustálým nátlakům do Israele a tak přišlo o dobře placenou práci přes 200 Arabů. V paměti zůstane i hyperaktivita člena skupiny Pink Floyd Rogera Waterse, geniálního muzikanta, jenž však svůj život zasvětil nenávisti vůči Israeli a produkuje veřejně naprosté nesmysly a ostrakizuje kolegy z branže, kteří by chtěli v Israeli vystupovat.

Genocida

Takto se presentuje odvetné opatření IDF v pásmu Gaza. Je nutno připomenout, že v pouliční válce dochází vždy k „vedlejším ztrátám“, tedy smrti civilistů a to kdekoli na světě. Pokud by se použil zvyklý způsob, jež by nepochybně zvolila po říjnu 2023 každá jiná zem, byl by „problém Gaza“ vyřešen během dní bez ztráty jediného života na straně Israele. V tomto případě by termín genocida mohl být užit snad i ve správném znění. Israel však zahájil pozemní operaci, při níž přišlo o život několik stovek židovských vojáků.

Naopak, během běsnění humanoidů z Hamásu přišli o život všichni, co se dostali na dostřel, případně na dosah nože a to bez ohledu na rasu. Byl zabit palestinský Arab, řidič, který vozil účastníky na festival Nova. Zemřelo několik Thajců. Šílenci zachvácení vražednou frenesií hubili všechno, co jim přišlo do cesty. Přesto jejich konání nikdo v Evropě genocidou nenazval a po počátečním mlčení se toto šílenství začalo relaitivizovat a v pásmu Gaza oslavovat.

Atlantoevropská civilizace nenávidí Israel, protože nenávidí sama sebe. Uvědomuje si vlastní neschopnost čelit násilí ze strany islamistů a jejich faktickou expansi ve vlastních zemích . A je bez sebe, protože Israel na ni kašle a dělá si to po svém.