- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Moc pěkné myšleno a napsáno Pro mne je tato doba zvláštní s trochu jinými pocity Byl jsem na vojně. Postupně nám zakázali rádio, televizi, vycházky a pak i návštěvy. Dopisy však ne a i od civilního personálu jsme se toho celkem dost dozvěděli. Ale nemohli jsme být přímou součástí. Až později jsem se dozvěděl, jaká atmosféra mezi lidmi panovala, jaké nadšení a jaké emoce z něčeho, v co snad ani nedoufali, že by mohlo nastat.
Pak nám vyhlásili poplach. Celou noc a den jsme strávili v plné polní. Vojáci z povolání nervózní jako nikdy a protože jsme tušili, že se děje něco přelomového, byly i v nás rozporuplné pocity.
No a co se pro nás v následujících týdnech změnilo? Přestali jsme náčelníky oslovovat soudruhu náčelníku, i když to soudruzi stále byli, a začali jsme jim říkat pane náčelníku, i když nikdo z nich neměl s indiány nic společného.
Ano, v mnohém je to tak, člověk si víc zapamatuje emoce a pak jakoby "stavěl" na emočních vzpomínkách. Stejně důležité se mi však zdá potřebné pamatovat si příčiny a souvislosti. A pamatovat si chování lidí. Uvedu příklad společnosti na Slovensku v nedávné době při volební kampani. Jakoby se většina lidí nechala vláčet emocemi. Zatímco při paměti příčin a souvislostí a při paměti, jak se kdo choval třeba jen nedávno, by nebylo vůbec možné, aby se někteří politici znovu dostali k moci.
Což je připomenutí pro nás. Budeme si pamatovat, jak se chovali "určití lidé", ještě před dvěma-třemi-čtyřmi roky, když této zemi vládli? Jak se například jeden takovej plížil s kyticí brzy ráno za tmy na Národní třídu, aby se vůbec nepotkal s občany slavícími 17. listopad?
moc pekne napsany
ja doma, s covidem, po dokoncenem filmu a jen tak si sam sobe vypravim, co vsechno se stalo a jak je dobre
dobre v pokore, dobre mezi prijemnymi lidmi
moc zdravim
Vzpomínat, nezapomínat a nepřestat se snažit.
Vašek
"Vědomí, že právě prožíváme konec sviňského režimu, dusícího svobodu, kreativitu a lidského ducha." To je sice pravda, byl zde ovšem malý problém, že vzápětí skoro celou republiku zprivatizovali rudí kolaboranti, díky svým vrcholným funkcím v národních podnicích, do kterých je dvě dekády dosazovali Brežněvovy pohůnci.
Souhlas! Tak to bylo! Právě tyto podivné předlistopadové existence odevzdali rudé knížky, převlékli kabáty a spolu se zaměstnanci Prognostického ústavu, kteří pracovali pod dohledem ruských tajných služeb KGB, jako předsedové nově vznikajících stran zde organizovali politiku a celou transformaci. Proto naši společnost ovládala korupce a protekce tolik typické pro ruskou politiku za Stalina i za Putina! Ke skutečné liberální demokracii nás ještě čeká tvrdý zápas s totalitaristy! Ale věřím, že liberální demokracie, občanské svobody a právní stát zvítězí!
Souhlas. Jen bych upřesnil, že v Polsku vyhrála Solidarita naprosto drtivě volby už v červnu 1989, a v srpnu, tedy v době, kdy se nám o pádu komunismu ještě ani nesnilo, se stal Tadeusz Mazowiecki prvním nekomunistickým premiérem ve východním bloku.
Ale něco takového se u nás nesmělo!