Lenin je in...

Aspoň si to myslí ten, kdo začal vyrábět a prodávat tento slogan s portrétem Vladimíra Uljanova. Samozřejmě není sám, vedle něj je tam i Gustáv Husák, Che Guevara aj.

Šlo by nad tím mávnout rukou. E shopů, kde si dnes lze koupit prakticky kde co, jsou kopy a dělat z toho vědu....řekne si leckdo. Za tři stovky triko, takový bizár, Lenin má i číro...

Tomu, kdo si jej oblékne a vyrazí ven na ulici, nejspíše nedocvakne jeden zásadní problém. I když je Lenin-Uljanov vyobrazen ve veselých barvách, jde o jednoho z nejhorších zločinců 20. století. Nejsem si jist současnou úrovní výuky historie na školách, ale o tomto jedinci by měli mít povědomí i ti, kteří opouštějí základní školy. Co mu lze bez váhání přiznat, je fakt, že skutečně výrazně ovlivnil a do jisté míry i ovlivňuje dějiny posledních 100 let. Jeho postoj k jiným lidem jako materiálu k dosažení svých obludných vizí, které nikdy nefungovaly, teorie o permanentní revoluci, která stála stamiliony mrtvých nejen v Rusku, ale fakticky všude tam, kam dosáhly fanatické prsty šílence, nelze jen tak pominout.

Ze stejného úhlu pohledu ( i když samozřejmě v menším měřítku ), lze vyhodnotit osobu Gustáva Husáka. I on měl „prst na tepu dějin“, který však 20 let dusil všechny naděje na lepší příští. O Che Guevarovi se toho u nás moc neví, ale i on táhne za sebou krvavou stopu. (Údajně prý osobně rád popravoval mladé dívky, musely to být orgastické zážitky).

Je to svým způsobem nespravedlivé. Nejspíše i u nás bychom našli řadu těch, kteří mají doma tajně schované portréty Adolfa Hitlera a tak nějak souzní s jeho „filosofií“ antisemitismu a „konečného řešení židovské otázky“. A možná by i oni rádi vyrazili patřičně oděni na sraz blízkých hrdě a nebojácně s tričkem fuhrera. Jenže jim to zákony naší země nedovolují a byli by pohnáni před soudní stolici s adekvátním oceněním jejich odvahy.

Přitom mezi oběma ideologiemi není žádný rozdíl. Obě považovaly jedince za pouhou mikročástici soukolí, kde život neznamenal vůbec nic. Obě byly schopny ve jménu svého vidění světa vybíjet ty, kteří do toho mechanismu jaksi nepasovali.

Že nejde jen o jakýsi bezvýznamný rozmar může znamenat fakt. že mrtvola jednoho z těch, co jsou či mohli by být „in“, je deponována na veřejném místě jisté země. Vzpomínky evidentně nevybledly. U nás zvedá hlavu seskupení, které se před pár lety zdálo být už „out“. I když se zatím k „odkazu“ vůdce bolševického teroru nehlásí, je to nejspíše jen otázka času. Bohatě stačí, že jej veřejně neodsuzují a že společnost Futura, která tyto předměty vyrábí a distribuuje, je personálně spojená s KSČM.

„Nejsme jako oni“, znělo jedno z hesel na náměstích v roce 1989. Byla tím myšlena idea, že se některé věci z historie nebudou připomínat, že se smáznou a že se začne žít tak, jak je člověku přirozeně dáno. Tedy bez strachu, že bude zlikvidován jen proto, že se nějaký vůdce mas špatně vyspal.

Zdá se, že nás po 35 letech dohání jistá nedůslednost. Prostě, nebyli jsme a nejsme „in“.

Odkaz