Krása lékařské češtiny

Čeština je jazyk barvitý, plnokrevný a melodický. Je tomu i v lékařské češtině, jež se léty vytratila z obecného povědomí jak pacientů, tak i lékařů. Laskavému čtenáři přináším několik pozapomenutých názvosloví. 

Jan Werich kdysi srovnával angličtinu s češtinou a dával jeden příklad. Zatímco Angličan, chce-li vyjádřit název malého ovoce, řekne "round little apple". Přeložen do češtiny zní stejný výraz "kulaťoučké jablíčko". 

Lékařská označení některých nemocí v sobě rovněž nezapřou jistou poesii jazyka, dá-li se vůbec v tomto oboru lidského vědění cosi podobného najít.

Záhať srdeční - nedokrevnost srdečního svalu, dnes už označovaná pouze latinsky jako "infarkt myokardu". Slovo záhať /v slovníku Františka Trávníčka z roku 1952/ má význam ucpání cévy, což je příčinou této nemoci. Srdeční tepna je zahlcena nejčastěji tukovým materiálem, který způsobí její kritické zúžení až ucpání, jež vede k projevům nemoci.

Tajnomoudí - jinak též nesestouplé varle, označované jako kryptorchismus. To - dle lékařské knihy MUDr. Karla Pura z roku 1942 - jest stav, při němž varlata, jež normálně přecházejí do šourku, zůstanou zadržena v břišní dutině. Název je složeninou, při níž druhá část "moud" či "moudí" označuje varle.

Moučnice - přítomnost plísně v ústní dutině, dnes označována jako "soor". Vzniká přemnožením plísně při poruchách imunity, při léčbě antibiotiky, kdy je organismus oslaben a plíseň "jaksi nabude vrchu". Označení moučnice je odvozeno od bílého povlaku jazyka a dutiny ústní, která vypadá jako posypaná moukou.

Psotník - křeče, spojené s poruchou vědomí, jež se vyskytují u kojenců či batolat. Podle popisu již zmíněného MUDr. Pura, jde o "záchvaty, jež přicházejí jednotlivě nebo po několika, mohou se opakovati zcela nepravidelně neb též v určitých dobách. Ruce a nohy se kroutí, v obličeji je trhání a zbarví se modře, dýchání se stává povrchním neb vázne. Často se připojuje křeč hlasivky, celé malé tělo se vzpřímí a oči se obrátí v sloup. Je pochopitelné, že upadneme ve velký strach a přece je nutné zachovati si duchapřítomnost". Dnes se tento stav nazývá febrilní křečí.

Úbytě míchy - dnes již u nás málo vídaná komplikace posledního stavu příjice neboli syfilidy. Dnes je známa výlučně jako tabes dorsalis. Popis tohoto stavu je nad možnosti rozsahu blogu. Případné zájemce odkazuji na film Petrolejové lampy s vynikajícím Petrem Čepkem v roli postiženého oficíra rakousko-uherské armády. 

Záducha - dýchavičnost neboli též senný katar, dnes nejznáměji astma bronchiale. MUDr. Pur píše, že "chůze po louce nebo po slunné pláni nebo i velký prach dovede chorobu vyvolati". Choroba je dnes bohužel tak rozšířená, že ji znají prakticky všichni.

Hadrářská nemoc /sněť slezinná, latinsky anthrax/.  Jiné názvy jsou rovněž poměrně barvité, z nichž zejména pojem uhlák v sobě nese jisté emoční zabarvení. Postižení jsou zejména ti, kteří mají nějaký vztah k dobytku, kdy prostým vdechnutím či kůží drobným poraněním může dojít ke smrtelné infekci původcem, jenž slyne Bacillus anthracis. Označení hadrářská nemoc má jednoznačný vztah k spíše chudším obyvatelům. 

Kostižer - tuberkulosa kostí, v našich podmínkách dnes již nevídaná. Jde o přímé poškození kosti specifickým procesem, kdy se po hlubokých kostních defektech začaly vylučovat velké části kostí - tak zvané sekvestry, objevily se píštěle a hlízy. Častý byl - při přestupu procesu na obratle - vývoj hrbu, který se označoval jako Pottova nemoc.

Srdeční nervosa - nechme opět zaznít MUDr.Pura. "Hlavním příznakem jest tlučení srdce, provázené svíravým pocitem. Nemocní cítí se i jinak velice malátní a jsou přesvědčeni, že jsou vážně churavi. Zcela náhle ve dne nebo i v noci se dostaví často i bez jakéhokoliv podnětu úzkost, dýchací potíže, dokonce i mdloby. Jindy se dostaví záchvat i bez těchto předzvěstí. Trvá jen několik minut, jindy však i několik dní". Jde o krásný popis dnes hojně přítomných potíží, jež označujeme jako neurogenní tetanie.

Blednička - chlororsis, chudokrevnost, dnes již jen anémie. Je způsobena dnes již známými mnohými faktory, které snižují obsah krevního barviva v červených krvinkách. Zajímavostí je, že v době sepsání publikace MUDr.Pura byla příčina jasná. Totiž "v nejnovější době vysvětlila se hlavní příčina bledničky. Je to stahování těla šněrovačkou. Orgány důležité pro výměnu železitých látek, játra a slezina, bývají stlačeny stále nošeným korsetem, čímž jejich činnost značně trpí".

Tanec svatého Víta - Sydenhamova nemoc, dnes již prakticky neznámá chorea minor, postihující zejména mladé dívky. Popis choroby je překvapivě přesný, poetika popisu je na vysoké úrovni. "Jako první známky jeví se zvláštní bezděčné pohyby svalů, trhání a kroucení rukou a nohou, též svalů obličeje, stahování čela, úst, koulení očima, takže vznikají zvláštní grimasy. Jsou-li nemocní ponecháni sobě, přestávají často pohyby aneb jsou slabší. Jakmile se však po nich něco žádá neb mají-li co dělati, jsou pohyby horší. Též celý stav je zdrcený, rozladěný, dráždivý, náchylný k pláči.

Stařecká zblbělost - senilní demence, v dávnějších dobách bez bližšího rozlišení příčiny, je nejspíše nejodvážnějším českým názvem, který by dnes - v případě jeho uvedení v diagnostickém souhrnu - vyvolal přinejmenším rozladění příbuzných. Opět s pěkným popisem, neboť "nenápadnější je porucha paměti, při čemž sice vzpomínka dávných časů zůstává zachována, ale pacientu je nemožné nejmenší si zapamatovati z novější neb zcela nové doby. Často jeví nemocní titěrnou a dětskou veselost a zvlášť zvýšený pohlavní pud. Pod tímto vlivem může dojít i ke zločinu proti mravopočestnosti. Nemocný si nemůže učiniti vlastní úsudek a začnou ho ovládati více méně bludné idee. Celý stav spěje konečně v úplnou zmatenost, jeden to druh zblbnutí".

No řekněte sami, nebylo kdysi dříve to stonání poetičtější?