Dobře popsáno. On je problém právě v tom "názvosloví". Idea zdravotních pojišťoven měla být jejich konkurence. Potud v pořádku. Jenže ty "pojišťovny" nejsou pojišťovny ale jak správně píšete jen "přerozdělovatelé" daně. S v podstatě stejně nastavenými pravidly. Tím ovšem padá princip konkurence a naopak vzniká mnohonásobná duplicita.

Proč byl systém takhle nastaven se neodvážím spekulovat, svůj názor na to pochopitelně mám.

Je třeba se rozhodnout jaký systém vlastně chceme. Pokud jen ten přerozdělovací, pak je třeba nechat jen jeden subjekt. Sociální daň také spravuje jen jeden subjekt, to je v principu stejné. Pokud chceme konkurenční systém, je třeba rozvázat pravidla. Nejlépe by bylo systém zkombinovat, jedna státní "pojišťovna" pokrývající zákonný rámec, kde se můžeme bavit i o nějaké úrovni zdravotní péče a zbytek nechat na komerčních pojišťovnách.

Zdravotní "pojišťovny" se ze zákona nesmí lišit!

Jejich pluralita byla jen klausovskou iluzí kapitalismu po Listopadu.

V poslední větě máte v naší současné společnosti zakódováno veliké riziko ještě větší ztráty našich peněz na naše zdraví než se děje dosud! Naše peníze mizí v rukou polistopadových, postkomunistických oligarchů!

Kdyby šlo jen o plat jednoho manažera... Blíží se konec března a z rádia se na nás valí placené reklamy se sliby zdravotních pojišťoven, že když se přeregistrujeme právě k nim, tak nám zaplatí aplikaci kalorické tabulky, budou přispívat na plavání, darují fitness náramky... to všechno za naše povinné odvody, zatímco chybí peníze na skutečnou lékařskou péči.

"Správce zdravotní daně" má být jen jeden, stejně jako je jedna sociální správa a jeden finanční úřad (tedy s pobočkami, samozřejmě). Skutečné zdravotní pojišťovny mají provozovat zdravotní (při)pojištění na komerční bázi. K tomu by pak samozřejmě mohly i nabízet benefity a preventivní programy.

V našem postkomunistickém systému není racionální více než jedna zdravotní "pojišťovna". V normálním, přirozeném systému by se jich tu uživilo s lepší léčebnou péčí více!

Naše zdravotní pojišťovny se ze zákona nesmí lišit!

O standardy a nadstandardy se zde zápasí téměř od Listopadu. Mnoho lékařů nad tím strávilo spoustu času, ale politici to zásadně ideologicky odmítají ze sociálních důvodů.

Spousta věcí se pro veřejnost tají! Pojišťovny od Listopadu lékařům platili třetinu vypočtené částky a lékaře pokutovaly za množství napsaných léků, za množství požadovaných vyšetření. Mnoho výkonů přestali lékaři dělat, protože pojišťovny chtěly, aby ku příkladu lékaři platili pacientům cévky při cévkování, protože pacient je platit nesměl! Lékaři zažívali mnohá příkoří! Jsem rád, že jsem v penzi!

Nejsem stoupenec Babišovy vlády, ale uznávám, že Adam Vojctěch patří k lepšímu, co v ní je.

Jinak zasloužená karma

Ani v této vládě chytrost Adama Vojtěcha nepomůže!

Pro mě je problém, že pojišťovny poskytují více méně to samé a soutěží jen v tom, jaká nabídne jaké vitamíny.

Dle mého skromného názoru jsou dvě možnosti.

1) Mít zpátky jen jednu. Tím by se odstranily duplicity a x managementů, IT systémů, ...

2) Mít pojišťovny které mezi sebou skutečně soutěží v tom co nabídnou.

Plně souhlasím!

Pojišťovny se ze zákona nesmí lišit! Pluralita zdravotních pojišťoven byla jen Klausova iluze kapitalismu ve zdravotnictví, ale měla sloužit ztrátám našich peněz do kapes postkomunistických oligarchů.

Ten Augiášův chlév není jen v jedné nebo několika zdravotních "pojišťovnách", takhle se hospodaří prakticky ve všech ztrátových státních podnicích:-/

V současných postkomunistických systémech s tím nelze hnout! Bohužel! Přirozené myšlení zatím není vůbec na obzoru! Naopak, čím dál tím hlouběji zapadáme do systému ruských ekonomicko-politických vztahů!

Zdravotnický Augiášův chlív je v našem postkomunistickém světě s přetrváváním komunistického myšlení absolutně neřešitelný. Ale to je problém všech našich oborů!

Náš svět se neopírá o svobodné, tvůrčí jedince, ale setrvává v jakémsi kolektivistickém útlumu s rozebíráním si našich peněz do rukou oligarchů.

Adam Vojtěch není hloupý chlapec, ale není schopen překonat současný systém, ze kterého jeho spolustraníci sají své zisky.

Ve všech oborech naší činnosti se ztrácejí miliardy korun do kapes postkomunistických oligarchů.

A dozorčí rady v "pojišťovnách"? Proč se mění jejich složení po každých volbách podle výsledků těch voleb?

Pan Vodvářka podle mě dobře popisuje symptomy systému, ale plete si příčinu i řešení. Má pravdu, že dnešní zdravotní pojišťovny jsou spíš správci povinně vybraných peněz než skutečné pojišťovny a že mezi pacientem a lékařem vznikla silná byrokratická vrstva. Když o cizích penězích rozhodují třetí strany, logicky vznikají limity, papírování i podivné odměny managementu.

Mýlí se ale v tom, že problém je hlavně nedostatečný dohled. Přidat další státní kontrolu znamená jen to že jedna část státu bude hlídat jinou část státu. Skutečný problém je v samotném modelu politicky řízeného přerozdělování, kde se rozhodování odděluje od odpovědnosti a vzniká boj o přístup k veřejným penězům. Jak už dávno upozorňují ekonomové klasického liberalismu, nejde primárně o špatné lidi, ale o systém pobídek, který jejich chování formuje.

Ano! Problém je, že zůstáváme v komunistickém myšlení a svobodnými, tvůrčími lidmi stále pohrdáme!

Řekl bych, že hlavním důvodem není postkomunismus, ale nenazranost a systém, který tuto nenazranost podporuje. 30 let se nemůžeme odvolávat na nějaké kořeny, když se vyměnila celá generace managementu. Nenazranost přetrvala, to je fakt. Pro některé.

Proč ta nenažranost? Protože jsme odmítli přirozené, pravicové strany! Pacient si nesmí zaplatit lepší péči a když k ní donutí lékaře, tak ji hradí pacientovi lékař! Ne VZP! Takto to nemůže dlouho fungovat!

Zdravotní pojišťovny to je jeden velký podraz na financování zdravotnictví, kde chybí permanentně peníze, kolik se vyplací všem těm podržtaškám a není to ze zisku dané instituce

Není to tak jednoduché! Dokud budeme trvat na komunistickém zdravotnictví, není cesta z problémů ven! Přirozené vztahy ve zdravotní péči stále většina odmítá.

Přece taková zdravotní pojištovna není soukromý podnik. A už vůbec řediteli nepatří.

Takže kdo mu stanovuje ten plat ?

Přece si ho nevymyslí, nenamaluje sám.

A tady je pes zakopaný.

Jaké pravomoci mají ty všelijaké správní a dozorčí rady ?

Co si mohou dovolit a kam až jít ?

A jaká je jeich motivace ?