Kdo hlídá zdravotní pojišťovny?

Chcete mít příjem osm miliónů za rok? Stačí se stát ředitelem zdravotní pojišťovny a máte vystaráno na dlouhá léta

Média přinesla informaci, že výkonný ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra dostal za rok 2025 do výplatního sáčku osm miliónů korun. Odkaz Přitom je „jeho“ pojišťovna ve ztrátě. Co s tím?

Zdravotní pojišťovny byly zřízeny zákonem za účelem racionálního vynakládání vybraných peněz zdravotní daně (nevím proč stále nazývané zdravotním pojištěním) tak, aby byly dostupné služby pro nemocné, zraněné či jinak potřebné nemocné našeho státu. Rovněž bylo stanoveno, že částka na provoz dané pojišťovny může být maximálně 7% z vybraných peněz.

Je třeba jasně říct. Zdravotní pojišťovna (lépe by byl název správce zdravotní daně) je parazitním článkem v systému pacient – lékař. Pacient (případně stát u nevýdělečně činných) platí každý měsíc procento z hrubého příjmu (u nevýdělečně činných pak stát zákonem stanovenou částku). Lékař v terénní praxi (praktický či ambulantní specialista) a lékař v nemocnici a dalších zařízeních je za svou práci honorován dle příslušné vyhlášky. Záměrně neuvádím podrobnosti, nejsou pro toto sdělení důležité.

Každoročně probíhají diskuse o tzv. úhradové vyhlášce, která stanoví u ambulantních specialistů cenu bodu, jimiž jsou oceněny jeho výkony. V minulých letech byla cena bodu dokonce snižována, i když byla inflace a s ní spojené zvýšené výdaje poměrně vysoké. I tento prostý fakt přispívá k tomu, že práce v terénu je pro mladé lékaře málo přitažlivá a z toho pramení dlouhé čekací doby na vyšetření, což je oprávněně kritizováno občany, platící si výše uvedenou zdravotní daň.

Jako lékař, pracující v tomto systému více jak 30 let, vím, co dá práce zdůvodňování, psaní různých potvrzení, telefonátů atd. v případech, kdy pacient (plátce daně) potřebuje kupříkladu dražší pomůcku pro svůj život, případně lázeňský pobyt. Rovněž zdůvodňovat „překročení“ počtu dražších vyšetření (zejména magnetické resonance, kterou nemocní čím dál více vyžadují), případně předepisování drahých léků, jež jsou někdy nezbytné k zachování komfortu pacienta. Jen málokdo ví, že je lékař mnohdy „trestán“ jen za to, že těch vyšetření provedl o cosi více, než v minulém roce a to citelnou finanční srážkou ze své odvedené práce.

Z tohoto pohledu lze hodnotit oněch 8 miliónů ročního příjmu pana ředitele ZP ministerstva vnitra jako nehoráznou zhovadilost, zejména v souvislosti s uvedeným faktem ztrátovosti. Žádný podnikatel na světě by si nenechal vyplácet zcela neadekvátní částky v okamžiku, kdy jeho podnik krachuje. Zdá se však, že zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a její správní rada to vidí zcela jinak. Doposud jsem měl za to, že odměna se vyplácí ze zisku a nikoli ze ztráty.

Jakkoli nemusím současného ministra zdravotnictví pana Vojtěcha, držím mu palce při čištění tohoto Augiášova chlívu.