Bývalí příslušníci StB, VKR apod. jsou dnes v pohodě, nejpozději od léta 90 privatizovali a podnikali rychleji než ostatní, protože měli v rámci komunity lepší přístup k penězům a k informacím... scházejí se na grilovačky a vzpomínají...

Nějaký muzikant ze "subkultury" vzpomínal, jak ho dusil estébák, co ho dostal na starost - odebrání pasu, řidičáku, telefonu, techničáku na embéčko...a "já vás do těch Minkovic stejně dostanu" atd. Pak ho dostal na hlídání někdo jiný, doba se posunula a muzikant byl vysěhovanej do Rakouska a dostal se pak do USA. Hned v 90. roce se sem vrátil a na nějaké sešlosti se s tímhle růžolícím estébákem nečekaně setkal tváří v tvář.

Stb: "Člověče, kde jste se tu vzal?"

Muzikant: "Přijel jsem z Ameriky."

"Ježišmarjá, jak jste se tam dostal?"

"Letadlem, soudruhu kapitáne."

Ahoj, nezbývá než se smutně zasmát s Vildou, který to při vynesení rozsudku a výše trestu nevydržel...

A někteří stbáci patří dokonce k nejbohatším lidem u nás a válcují naši politiku. O co ti jde? Většina národa přeci bývalým stbákům tleská. Nemůžeš jít proti proudu za každou cenu! Zařaď se!

Vzácná sebereflexe, Jasánku, pochvala...

Vážení, s obdobným problémem, se zabývá jurisdikce sousedního státu již přes půl století. První řešení spočívalo v tom, že byla nějak v 70rých letech zrušena lhůta promlčení zločinů proti lidskosti (dřive po 30 letech, dnes tyto zločiny nemohou být promlčeny nikdy).. Dále bylo teprve před několika lety ustanoveno, že pokud se někomu dokáže že byl zaměstnán/a v koncentračním táboře není nadále nutné zkoumat individuální vinu, vychází se z toho, že takový člověk prostě vinen byl.

Na základě těchto zákonů bylo postaveno před soud již několik lidí ve vysokém stáří, dokonce i odsouzeno, jen trest samozřejmě nemohl být vykonán. Jak chcete poslat do vězení 95letou stařenu na vozíčku?

Myslím, že si musíme uvědomit, že antická spravedlnost má zavázané oči – antičtí filozofové byli zkušení lidé. Trest za násilně ukončený život člověka nemůže být vyčíslen ani miliardami dolarů – je prostě nenahraditelný.

Tak co dělat? Rezignovat?. Ne. Jen nezapomenout , stále připomínat a důsledně vychovávat mladé v duchu etického a morálního cítění, respektem před životem jiných . Říká se tomu etický kodex . Měl by být v každém pevně zakotven.

Ano, měl by! Není však na škodu rozpoznat, kdo se s ním ohání. Jako v tom lidovém rčení, když zloděj křičí ,,chytˇte zloděje"

Zločiny totalitních režimů a jejich aktivních pohůnků jsou a mají zůstat z podstaty věci nepromlčitelné. Námitka, že by se s takovým dlouhým odstupem času neměly dostat k soudu, nemá opodstatnění. Oba režimy, jak nacizmus tak komunizmus, jsou našimi zákony definovány jako zločinné. A je to jen pár let, co ještě v Německu proběhl myslím dost významný soud s nacistickým zločincem. Pokud se nepletu, byl už téměř dementní, možná ani pořádně nevnímal všechno do důsledků. A přesto to mělo vážný smysl. Taky byla, tuším tak před patnácti lety souzena surová sadistická bachařka z nacistického koncentráku. Přesné detaily si nepamatuji, ale rozhodně bylo správné, že soud proběhl.

Jistě, zůstává smutek a politování nad tím, že se vyřčení spravedlivého rozsudku táhne tak dlouho, to je tragické zejména ve vztahu k obětem, ale je to také škodlivé ve vztahu k obecnému povědomí o nadčasové platnosti práva. Zločiny mají být jako zločiny veřejně pojmenovány a je správné vyslovit nad nimi rozsudek.

K výkonu spravedlnosti a ke kultivovaným poměrům v demokratických zemích pak zajisté patří jakási základní humánní šetrnost k odsouzeným lidem vysokého věku. Nikdo se už dnes k nim nebude chovat tak surově a drasticky, jako se kdysi oni chovali ke svým obětem. Toť vše.

Souhlas, Marku! Příčina nedůslednosti mezi proklamací našeho práva (komunismus a nacismus) a soudní praxe je dán tím, že se našim transformátorům společnosti podařilo přetáhnout komunistické myšlení a chování přes Listopad!

Stále platí výzva Václava Havla, že Pravda a Láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!

Zasloužená karma

V devadesátých i pozdějších letech platilo více než často nejen v justici pravidlo "vrána vráně oči nevyklove". Než se posttotalitní společnost vyhrabe z nejhoršího, trvá to nejméně 2 generace.

Pomalu je tedy na čase, konečně se zbavit toho komunismu a lživých, nenávistných, sovětských vztahů v nás!

Třeba byli v té hodné StB jako ten koktal z ANOfertu...:)

A co Pávek ten byl přímo agent kontrašpionáže tedy vojenské obdoby StB a byl školen podle not GRU, ale evidentně to méně bystrým nevadí.

NAštěstí je ještě jeden soud. A tam už ti nepomůžou kamarádi a taky nic nevylžeš a neokecáš...

Jsem stejného názoru, že některé věci budou řešeny později.

Vzhlledem k některým poznámkám ohledně minulosti presidenta Petra Pavla.

1: Nikdo nezpochybňuje, že vstoupil do KSČ. O tom, jestli aktivně spolupracoval s StB důkazy nejsou. Jen dodávám, že v té době bylo členy KSČ asi milion lidí (tedy každý desátý člověk včetně starců a nemluvňat.

2. Pan Petr Pavel posléze dalších 30 let sloužil vlasti jako voják, prokázal osobní statečnost. Byl významným představitelem NATO. Jsem si jist, že každý z nás může v životě udělat chybu. Nicméně jen někteří ji odčinili takovým způsobem, jako současná hlava státu. Přispěl na mezinárodním poli k zlepšení pověsti baší země.

3. Pokud by v druhém kole proti němu kandidoval morálně vyspělý nekomunista, byla by volba vyrovnanější. Pokud však proti němu nastoupí notorický lhář, samolibý egoista a tupý primitiv, je volba za těchto okolností celkem jasná.

Spousta lidí nedokáže pochopit, že pro někoho může být vojenská kariéra smyslem života (pro mne tedy určitě ne). Kdo ji ovšem chtěl dělat za totáče, neměl jinou cestu, než dát najevo loajalitu k socialistickému zřízení a našemu členství ve Varšavské smlouvě, a "vstúpit". Určitou úlitbu režimu museli dát ostatně všichni, kdo chtěli dělat vědeckou kariéru, nebo pracovat ve vedoucích funkcích. A koneckonců i úplně obyčejný uchazeč o práci musel mít ve svém životopise poznámku, že "má k socialistickému zřízení kladný poměr". A když ji tam neměl, tak se ho na to na "kádrovce" pro jistotu zeptali a nikdo si pod sebou nepodřezal větev tvrzením, že má socialistické zřízení "na háku".