Argument, že eutanazie nebo asistovaná sebevražda mohou být zneužitelné, neobstojí, protože zneužít se dá vždycky všechno. Jde o to nastavit a udržovat taková pravidla, která toto riziko sníží na minimum. Každopádně by o jejím použití měl mít svobodu rozhodovat ten, koho se bytostně týká a ne ten, pro kterého je nepřípustná kvůli náboženskému, nebo jinému přesvědčení.

Ta pravidla, pane Šťastný, byla nastavena velmi přísně. Právě Remmelinkova komise zjistila, že nejsou dodržována. A princip zneužití v otázce lidského života je tím největším rizikem, jež si lze představit.

Rad bych mel v “mých dnech” - až přijdou - i možnost euthanasie. Dnes nevim, jestli bych ji využil, ale jako možnost bych ji rad mel.

Já Ti, Marku, rozumím. Jsem Žid a věřím, že náš život zde na Zemi není koncem. I proto si myslím, že musím prožít všechno, co mi osud napsal jako scénář, tedy nejspíše i možnost dlouhého umírání.

Nicméně nejsem ten, který by svou filosofii vnucoval komukoli jinému.

To je těžké téma. Opravdu se nedokážu přiklonit ani k jedné variantě. Jednou jsem byla na přednášce o domácí hospicové péči a někdo se ptal na názor na eutanázii. Tady poprvé jsem slyšela jasné : jsem proti. Pokud má člověk možnost umírat doma a je dostatečně lékově zabezpečen, tak většina lidí ráda přijme každou minutu navíc, kterou dostane. To mě hodně ovlivnilo. Samozřejmě ne každý má ideální rodinné zázemí. Těžké

Je taky otázka, nakolik relevantní je přání samotného pacienta, tedy případ, kdy příbuzní jsou proti, ale pacient si nepřeje nic jiného než odchod.

Dovolím si doporučit slovensko-český dokument o Britce Janette Butlinové, trpící svalovou dystrofií. Bez ohledu na nesouhlas svých dětí, se svobodně rozhodne vydat se do Švýcarska a podstoupit "asistovanou sebevraždu", neboť chce mít důstojnou smrt. V dokumentu vypovídá i lékařka, která je těmto zákrokům přítomna.

Nezabiješ...Nechtěla bych být v pokožce lékaře, který pacienta usmrtí, byť na jeho žádost.

Vynikajici uvaha karma

V některých případech je lépe být veterinárním lékařem, než lékařem humánním...

Silné téma na divadlo... Ono je silné i v reálu. Osobně jsem rád, že nemusím rozhodovat o druhých v takové chvíli.

Diskuze k tématu, které jsi Tomáši nastolil, možná bude připomínat scénář té divadelní hry. Konec zůstane otevřený

Zdravím, Viléme, je to přesně tak. Konec je otevřený.

Možná mohu působit jako fanatik, když ji odmítám. Je to však jen z důvodů možnosti zneužití, jak odpovídám panu Šťastnému.

Zažil jsem za léta mnohé, někdy i šílené situace. Přesto jsem ve shodě s prof. Rothem - o němž píšu a johíž si nesmírně vážím - nechci prostě vstoupit na kluzký svah.