Čeká se na prvního mrtvého "fanouška fotbalu"?

Téměř každý fotbalový zápas v naší extralize je provázen policejními manévry, které mají zabránit násilí a škodám na majetku, působených tzv. "fotbalovými fanoušky". Situaci však nikdo neřeší systémově.

Nejsem fotbalovým divákem, vyjma zápasů, které hrají světové kluby, případně národní reprezentace. Jsem však nepřímo vtahován do dění a to vždy, když se v mém městě hraje tzv. rizikové utkání, což je v poslední době skoro každé. Okolo stadionu, ale i v centru města většinou policie uzavře některé komunikace, kudy budou pochodovat fotbaloví příznivci. V době konání zápasu je pak značná část policie ČR dislokována buď přímo na stadionu, nebo v jeho blízkém okolí. Po skončení zápasu jsou fanoušci soupeře "doprovozeni" k vlakům, který je odveze zpět.

Pokud se nic vážného nestane, policejní manévry končí odjezdem posledního vlaku. Většinou však dojde ke konfrontaci takzvaných fanoušků obou klubů, které končívá destrukcí vybavení stadionu, autobusu a blízkého okolí. Dojde rovněž ke střetům a fysickému násilí mezi příznivci obou klubů, nebo je - jako tomu bylo nyní v Praze - napadena i zasahující Policie ČR.

Zcela pominu sociologickou strukturu oněch frustrovaných jedinců, kterým téměř jistě nejde o posouzení kvality hry svého či opačného týmu, ale o potřebu se projevit. Problémem daleko větším jsou obavy ostatních diváků, kteří místo návštěvy stadionu a shlédnutí mistrovského zápasu mají strach o své zdraví či osud svých zaparkovaných aut. Rovněž jízda MHD či vlakem s těmito fanoušky není ničím, po čem by člověk zvlášť toužil.

Je zajímavé, že se tento fenomen absolutně nevyskytuje při zápasech hokejové extraligy. I když mají hosté vyčleněnu zvláštní tribunu, o přestávce stojí na párek a pivo příznivci obou klubů zcela klidně vedle sebe, jsou spolu schopni žertovat a nikoho nenapadně někomu dát facku jen proto, že je třeba ze Zlína.

Jednou jsem mluvil s vysoce postaveným policistou o tomto fenomenu. Sdělil mi, že t.č. není zájem podobný problém řešit a že se čeká až na první mrtvolu z řad fanoušků, která vyvolá všeobecné pozdvižení a konečně i aktivitu příslušných míst. Zatím jsou totiž jen lehce a těžce zranění. Pokud tomu tak opravdu je a neměl jsem důvod mu nevěřit, jde o neuvěřitelnou bohorovnost orgánů, které mají toto řešit.

V Anglii, kde byly problémy s "rowdies" největší, je vše vyřešeno. Bez sítí, ohrad, psů apod. Pokud někdo překročí onu malou zídku mezi sedadly a trávníkem, pokud by někdo rozpoutal rvačku, má DOŽIVOTNÍ zákaz vstupu na stadion. Navíc přijde o permanentku na sedadlo, která se tam dost často dědí.

My ale musíme vše řešit po našem, složitě a dlouhodobě a pravděpodobně nad rakví prvního mrtvého diváka.