Blíží se zánik klasických receptů od lékaře

Je však bláhové se domnívat, že jde o projev moderní doby a snížení administrativy. Opak je pravdou.

Dne 19. ledna 2013 poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu a pomocí všech poslanců TOP 09, téměř všech poslanců ODS /vyjma P.Nečase a P.Béma/, "strany" LIDEM a 8 poslanců Věcí veřejných a schválila zavedení elektronické preskripce k 1. lednu 2015. K tomuto datu zaniknou klasické recepty, jež jsou v různých obměnách platné po staletí ve vztahu lékař - nemocný.

V praxi to bude vypadat tak, že každý lékař /tedy i přesluhující praktik v menší obci/ bude muset být připojen on-line k tzv. Centrálnímu úložišti receptů, jakémusi ústřednímu mozku, kde budou data všech občanů České republiky s jejich seznamem léků, které užívali a užívají. Po schválení požadavku Úložištěm bude vytisknut nikoli recepis, ale nejspíše nějaký kód s účinnou látkou, jež bude buď předána nemocnému do ruky či přímo odeslána do lékárny. Tam si je pomocí speciální čtečky přečte lékárník a lék vydá.

Smyslem tohoto opatření je dle ministra zdravotnictví Leoše Hegera ušetřit značné prostředky na předpis léků u těch, kteří "obíhají" lékaře a nechávají si předepsat větší množství leků, než spotřebují. Dalším možným pozitivem je zabránění nežádoucí interakci několika medikamentů u nemocného, jež by ho mohla poškodit.

Dle mého však tento zákon přinese značné množství negativ, znehodnocujících jeho přínos.

1. Je to pokus o jakousi reinkarnaci IZIP, projektu, který stál daňové poplatníky již cca 2 miliardy a v podstatě se neujal. Obsahoval pro většinu lékařů zcela nepřijatelnou podmínku odeslání množství intimních dat, která jim byla nemocnými sdělována, do virtuálního prostoru, kde nad nimi ztratili kontrolu. Systém elektronické preskripce bude skrývat stejné nebezpečí, protože z výčtu předepsaných léků kdokoli snadno zjistí, čím jedinec trpí. To je v době utajování osobních dat, mnohdy až absurdního, poměrně značný zásah do osobnostních práv člověka. Lze si představit firmy, které se budou velmi zajímat o zdravotní stav uchazečů či pojišťoven při uzavírání životního pojištění.

2.I lékaři, kteří doposud nemají zkušenost s internetem /jde většinou o starší jedince/ si budou muset pořídit výpočetní techniku, naučit se pracovat se systémem, který jim /a jejich pacientům/ bude ztrpčovat život. Odhaduje se, že takových ambulancí je asi 20%. Lze si docela dobře představit, že to bude poslední impuls přesluhujícího praktického lékaře v méně atraktivním místě, aby s tím konečně "praštil" a odešel do penze, takže občané budou muset hledat jinde.

3. Dalším velmi pravděpodobným rizikem je situace, že systém nebude správně pracovat /zkušenost s centrálním registrem vozidel je ještě v čerstvé paměti/. Může se zhroutit počítačová síť či dojít k banálnímu výpadku elektřiny. Není třeba velké fantazie k představě poměrně značného chaosu u praktického lékaře v období chřipkové epidemie. Pravděpodobnost časové prodlevy ve srovnání se současným vytištěním receptu je jistá. Bude méně času na nemocné

4.Celý systém bude velmi drahý. Není zcela jasné, zda-li prostředky na jeho zřízení a provoz budou vyčleněny ze státního rozpočtu či bude financován z veřejného zdravotního pojištění. Že jsou již nyní připraveni jedinci, napojení na státní cecík se svými IT systémy, je mimo vší pochybnost. Vše v konečném důsledku zaplatí opět daňový poplatník.

5.Zdravotní pojišťovny mají dostatek nástrojů, jak v systému "vychytat" již zmíněné pojídače léků a zahájit s nimi řízení, případně zjistit, který lékař neúměrně plýtvá léky. K tomu není třeba zřizovat rozsáhlý aparát, stačí již existující programy, které jsou již v pojišťovnách instalovány.

Celkově lze hodnotit nový zákon o elektronické preskripci jako potenciální "troublemaker", v němž negativa vysoce převažují nepatrný možný přínos.