Antivaxeři všech zemí - spojte se

Světem obchází strašidlo - strašidlo očkování. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojili přední intelektuálové sociálních sítí, samovzdělanci a přední myslitelé novodobých dějin

V pořadu Komentáře v České televizi v neděli 8.2. sdělil špičkový neurochirurg profesor Beneš panu Danielu Kaiserovi z týdeníku Echo, že očkování je jedním z milníků novodobé medicíny. Laskavostí moderátorky či nedostatkem času nedošlo k delší debatě, v níž by pan Kaiser nemohl obstát.

Zkusme trochu historie. Koncem 18. století si anglický lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které prodělaly infekci kravskými neštovicemi, byly následně imunní vůči pravým neštovicím (Variola), které v té době zabíjely desítky tisíc životů po celém světě. Zavedl tehdy aplikaci této slabší varianty do praxe a ti, kteří byli takto očkování (prodělali tzv. vakcinaci), neonemocněli vůbec či jen velmi lehce. Tento jev lze považovat za začátek onoho výše uvedeného milníku, který zcela změnil do té doby tragiku epidemií a obrovské dětské úmrtnosti. Jen připomenu, že tato choroba byla díky pečlivému celosvětovému očkování a dokonalé isolace nemocných zcela eradikována (vymizela z povrchu zemského) v poslední čtvrtině minulého století.

Ještě v 50. letech 20. století byla dětská obrna (poliomyelitis) velmi obávanou nemocí. Pokud nakaženého nezahubila, způsobila mu celoživotní těžké postižení končetin, protože virus napadal nervové míšní buňky, které inervují končetiny, ale i třeba bránici. Řada postižených musela trávit dlouhé týdny či měsíce (někdy i roky) v tzv. železných plících, což byl válec, který na podkladě podtlaku simuloval činnost plicní tkáně. Ať si o minulé době myslíme cokoli, důsledné očkování proti poliomyelititidě Sabinovou vakcínou znamenalo úplné vymýcení této nemoci v Československu a to na rozdíl od okolních států, kde se tato nemoc sporadicky vyskytuje dodnes.

Díky tomu, že naše děti nehynou po stovkách třeba na spalničky, tuberkulosu, černý kašel či záškrt i díky různým hoaxům, řada matek přestala své děti očkovat s odůvodněním, že očkování působí toxicky a je příčinou třeba ADHD či autismu, což samozřejmě nikdy nebylo prokázáno. Vzhledem k úrovni očkování zatím ještě převažuje kolektivní imunita, jež je však závislá na vysokém počtu očkovaných jedinců. Pakliže poklesne zmíněná kolektivní imunita, mohou onemocnět i očkovaní jedinci a to vlivem masivní nálože infekčního agens. (pro vysvětlení – i když jsem očkován proti TBC, tak 4 hodinová cesta v uzavřeném kupé s jedincem, který má otevřenou TBC kavernu v plících a bude celou dobu kašlat, znamená, že nejspíše onemocním rovněž a to díky masivnímu vystavení zdroji infekce).

Pro doplnění uvádím, že se samozřejmě ojediněle mohou vyskytnout i nežádoucí účinky očkování, jež jsou však způsobeny nevhodným načasováním aplikace očkovací látky či vadnou šarží. Jde o setiny promile případů všech očkovaných.

Zdá se však, že český národ po prodělání nemoci Covid 19 zaznamenal prudký nárůst opravdových znalců epidemiologických dat a očkovacích látek. Řada osob, jejichž vzdělání končilo maximálně maturitou, díky sociálním sítím začala publikovat své názory na očkování, očkovací látky a dokonce zpochybňovat nemoc jako takovou. Je samozřejmě faktem, že očkovací látka proti Covid 19 nemohla být z časových důvodů testována mnoho let, jak je tomu u jiných nových molekul léků. Považovat to však za „genetické inženýrství“ , jak to nazývá zmocněnec slovenské vlády pan Kotlár, je stupidita, která si nezadá s jeho snahou obvinit členy Slovenské akademie věd či výrobce vakcín z trestného činu. Tento pán byl dokonce hostem nějakého semináře v českém parlamentu, kde si notoval s antivaxerskou špičkou ČR.

Jde skutečně o totalitu, pokud hovoříme o očkování, jak se někteří domnívají?

Odpověď je jednak zdravotní a jednak ekonomická. Pokud odmítnu očkování třeba proti klíšťové encefalitidě, je to moje privátní rozhodnutí, protože okolí nenakazím. U vysoce nakažlivých nemocí (TBC) jde již po odmítnutí očkování o egoismus, protože mohu kapénkovou infekcí nakazit řadu jedinců (viz výše). Následky, dlouhodobá léčba, případná trvalá invalidita, jsou poté svými dopady důsledky ekonomickými, které poškozují celou společnost. Opravdu potřebujeme mít mezi sebou jedince, kteří díky infekci spalničkám oslepli, případně ohluchli vlivem příušnic? Dodnes ještě žijí jedinci, kteří prodělali dětskou obrnu a celý život byli trvale invalidizováni s výrazným omezením hybnosti. Jistě by měli co říct.

Pamatuji, že jsem v dobách studií viděl film, v němž byl natočen pacient zmírající na tetanus. Dodnes ho mám v paměti. Bylo by nejspíše potřebné, aby místo planých plků politiků v nějakém sledovaném čase byly promítány filmy třeba ze zahraničí, jak vypadá tuberkulosa v posledním tažení, jak vypadají důsledky mnoha chorob v zemích, kde ona „očkovací totalita“ není. Víte, že tuberkuklose kostí se říká kostižer? Asi vám dojde proč. A síla antibiotik dlouhodobě klesá.

Díky stoupající stupiditě Odkaz , přikrmované vyjádřením různých „odborníků“, „znalců“, ale třeba – bohužel i novinářů jako byl zmíněný pan Kaiser, budeme mít možná za pár let problém, jehož důsledky nemůžeme vůbec tušit. Vzpomene si někdo poté na pana Kotlára či Kaisera, že i oni mají vinu na tragédii?