Doporučuji porovnat s polským seriálem Wataha, který také řeší tématiku pašování všeho, včetně lidí a jejich zneužívání (i vraždění).

Seriál z produkce HBO je velmi syrový, má tři série, a to z let 2014, 2017 a 2019. Není tedy cinknutý současnými tendencemi. Na rozdíl od díla A.Holland

K problematice záměrného shromažďování migrantů běloruskými úřady u hranic Polska je těžké zaujmout jednoznačný postoj (i vy sám jste se mu tak trochu vyhnul). Já, ač vím, že ti migranti jsou jen nevědomým nástrojem v rukou Bělorusů, jednoznačně preferuji ochranu polských hranic. Není možné se nechat vydírat tím, že naši nepřátelé spoléhají na naši humanitu. Navíc není tato situace stejná, jako když zachraňujeme topící se uprchlíky ve Středozemním moři - těm už skutečně nemá kdo pomoci. V situaci, kterou popisuje film, padá hlavní starost o migranty (a vina za jejich utrpení) na hlavy Bělorusů. Polsko nemůže v této situaci už z principu vyměknout - kdyby to udělalo, byly by to nekončící davy imigrantů a dříve, nebo později by se tomu musela stejně udělat přítrž. Že se přitom mohou odehrát nějaké excesy, tomu se asi nedá vyhnout.

Dík!

Myslel jsem, že tohle primitivní vítačství typu "och, prosím, co nejvíc Pákistánců" vymřelo už tak před 7 lety, ale pár pacientů zřejmě stále existuje.

Osobně se divím, proč se paní Hollandová ještě nevzdala polského občanství. O Polácích má nízké mínění. Pro ni jsou Poláci jen agresivní lidi s komplexy. Paní Holland pokaždé uráží katolíky, a tvrdošíjně se vrací v každém rozhovoru ke kritice církve. S Poláky zachází jako s jednou velkou temnou masou, ne jako s lidmi, kteří se dělí na miliony různých osobností, často stejně osvícených jako paní Holland. Je to škoda, protože paní Holland má filmové řemeslo v ruce a divím se, že se nesnaží své diváky alespoň trochu respektovat. Na pohraničníky se dívá s odporem, většina „akcí“ ve filmu byla překroucená.

Zdravím, pane Ondraszku, nejspíše jste film viděl. A potvrzujete to, co jsem napsal, že film budí emoce jakéhokoliv druhu. Nesouhlasím s Vaší tézí, že paní Holland má o Polácích nízké mínění. Pak by do filmu nezakomponovala skupinu jedinců, kteří se snaží pomáhat, stejně jako konec s pomocí Ukrajincům.

Film není dokument, rodina syrských uprchlíků (kteří mají pádné důvody odejít ze země, jak jste postřehl z výpovědí), je model, jistě by se jich našlo více. Dle mého má film vyvolat v divákovi mnoho otázek, kde by on stál v dané situaci.

Na Letní filmové škole se shodou okolností promítal další film polské produkce "Bílá odvaha". I v něm jsou Poláci z oblasti Zakopaného /gorolové/ líčeni velmi barvitě ze všech možných pólů. Řekl bych, že tento film je daleko kontroversnější, než Hranice. I v něm jsou Poláci líčeni ne zcela v dobrém světle.

Myslím, že čas oslavných filmů, které mají zakrýt negativní stránky národní historie, již pominul. I náš národ má své stíny a je jen dobře, že si je připomínáme. Pomůže to to totiž mnohem více, než radostné jásání nad titulem mistrů světa.

Děkuji za přečtení a přeji hezký den.

Velmi dobře napsaná recenze.

Film se zabývá drsnou a smutnou realitou, jejíž základ není složitý. Ve skutečnosti jsme jako společenství svobodných zemí a také jako svět žijící hodnotami svobody, občanských práv, platnosti zákona, mírového soužití a vzájemné spolupráce, mezinárodního práva (atd.), vystaveni konfrontační válce. Nestojíme o tu válku, nechceme ji; je nám vnucována s velkou podlostí a záludností. Součástí té války je i úmyslné, cílené organizování migračního tlaku na země Evropské unie. Přímo běloruský stát, jako vazal Ruska, je součástí té mašinerie. Zájemci o "cestu do Evropy" jsou organizovaně verbováni, jsou okradeni o poslední peníze - sami si musejí zaplatit letenku a pak jsou organizovaně odvezeni na polskou hranici. Tam narazí na tvrdou realitu, která je úplně jiná, než jak jim bylo slibováno. Nemají nic, byli obráni o všechno, ztratil domov a nový nemají. Pak je pro ně jedinou a poslední nadějí pokusit se dostat stůj co stůj přes hranice. A též je pravděpodobné, že jsou mezi ně vmícháni provokatéři, jejichž úkolem je zoufalou situaci eskalovat. Celá vina za tu konkrétní zoufalou situaci padá na východní totalitní režimy s Ruskem v čele. Ti lidé jsou de facto zotročení, jsou otroky ruské války namířené proti lidské svobodě, proti světu svobody. Totalita nenávidí svobodu a snaží se ji stůj co stůj zlikvidovat.

Mravní dilema státu, proti němuž je tento útok veden prostřednictvím zotročených lidí, je strašlivé. Jak se tomu má bránit? Stejně tak těžké je i mravní dilema pohraničníků, úřední moci, občanů žijících v pohraničí, atd. Otázky v závěru recenze jsou palčivé. Kde začíná a končí milosrdenství, o němž se tolikrát píše v biblických textech? Srdcem jsem asi nejblíže lidem z humanitárních organizací, kteří se snaží pomáhat tam, kde je situace nejzoufalejší. Ale dávat knížecí rady, neřkuli mravní ponaučení odkudsi z dálky, z pohodlí domova, jak se má v daných chvílích ten či onen aktér zachovat, to si opravdu netroufám.

Takže oni bodají do vojáků na hranicích kudlami jak na běžícím pase a podle vás to je jen pár vmíchaných provokatérů a zbytek jsou chudinky matky s dětmi??

Skupina uprchlíků ze Sýrie (rodina s třemi dětmi a dědečkem, k nimž se přidá i starší žena z Afghánistánu) - už tohle je manipulace. Pročpak film neukáže migranty, jak vypadají doopravdy, tedy mladí chlapi s iphony v Adidas a místo toho hraje na primitivní emoce?

Ano, každý se můžeme stát uprchlíkem, jenže skutečným uprchlíkem. A nikoli násilným individuem, které se vyrazí přes půl světa pro dávky a za znásilňováním.

Čekal bych, že právě válka na Ukrajině i těm největším zabedněncům ukáže, co je to opravdový uprchlík.

U těch Ukrajinců máte zajisté na mysli ženy, co běžně jezdí domů na Ukrajinu autobusem nebo snad mladé muže co se u nás potloukají a vyhýbají se odvodům?