Já jsem vždycky šťastný, když se po nějakém tom preventivním vyšetření u lékaře dozvím, že mi v podstatě nic není.

Ano, je to logické, každý člověk, když se dozví, že jeho potíže, které vypadaly závažně, nemají závažný podklad, by měl mít radost. A nikoliv vztek.

Vše je propojené se vším. Lidé jsou zmasírovaní různými médii a v zásadě spousta z nich úplně přestala myslet a ještě mají pocit, jak vidí za oponu. Tenhle problém roste zcela zásadním tempem a má prostě úzké propojení s politikou a mediálním šílenstvím. Jen mě napadá k tomu ještě Machiavelli, společnost jedná tak, jako její vládnoucí elita. A dnes by se dal říct vlastně i opak. Tihle lidé si určité typy politiků vyloženě žádají. Mají totiž všichni stejný fištrón. Jak píše Filip, také znám historky od záchranářů. Shrnul bych to jako neschopnost žít v demokracii, která je pro ně pouze prostředkem jejich ega a nízkého sebevědomí. A že jich je. Projevuje se to nepochybně nejen v ordinacích. Tak nějak jsi mi ukázal, proč jsou lekáři často velmi ostražití. Musí.

Víš, mne už jen málo věcí v práci rozruší natolik, že bych zvedl hlas. Pokud je pacient konfliktní, domluvím se s ním na ukončení péče. Argumentuji tím, že když je nespokojen s mým přístupem, spolupráce je nemožná.

Většinou to skončí touto dohodou.

Nadávky od předmětného jedince jsou cosi nového, zažil jsem to poprvé. Máš asi recht s tím, že když hrubne společnost, proč bychom měli být výjimkou....

Ahoj, vzhledem k rostoucí agresi ve společnosti lékařům vůbec nezávidím... A to ještě když slýchám historky od místních záchranářů co se občas děje v noci... Člověk aby se pomalu bál někomu pomáhat, zachraňovat...

Zasloužená karma

Tohle není z ordinace, jen z výdejny balíků jedné dopravní služby. Vypadnul jim platební terminál na karty. Naše chyba to nebyla, na plutu byla cedulka, že kartou dočasně nejde platit. Lidé to chápali, tak buď vytáhli hotovost, nebo si šli vybrat. Pán se hodně vehementně domáhal platby kartou. Slušně jsem mu vysvětlil, že to nejde. Začal na nás křičet, že jsme neschopní a ať to okamžitě zprovozníme. Toho jsem poprvé a naposled opravdu do té pr... poslal

V každé společnosti je určité procento blbů. A čím více vzorů mají v některých vysoce postavených politicích doma i ve světě, tím více o sobě dávají vědět.

Šlo by to takto objasnit, ale myslím, že to podhoubí je komplikovanější, nejspíše tak, jak to píše níže Jaroslav.

Mohu zde uplatnit svojí úplně čerstvou zkušenost a klobouk dolů před českými lékaři a sestrami. Když je člověku opravdu zle, tak "pana doktora" poslouchá. Když mu otrne tak má tendenci si na si něm vylévat svoje frustrace. Lékaři vždy patřili k elitě národa, dnešní elita si ale úctu nezaslouží, bohužel se lékaři bez svého přičinění vezou na obecném trendu. Elita je nedůvěryhodná, lže, podvádí krade, tak proč by měli být lékaři jiní. Jsou, mají blíže k bolesti a utrpení.

Vašek

Pan doktor měli vždycky pravdu a nikdy neodmlouvala ani stará babka, která měla baterii různých bylinek a lektvarů.

Mít dokončených šest tříd a umět číst ještě neznamená že budu těm chytřejším, studovanějším do čehokoliv kecat když tomu nerozumím.

To se tady bohužel přetrvává od sametové revoluce.

Náš svět pohrdá vzdělanými lidmi a preferuje hlupáky. Ve společnosti i v politice!

Přeji všem lékařům velikou odolnost, a v první řadě rozumné pacienty! Pane dr., chodím na tvé blogy tajně, abych se ozvěnou neztrapnil, byv z jiného oboru, od toho lékařského velmi vzdáleného, i když v něm o jakési léčení také jde a pacient je automobil.

Motala se mi hlava a bylo mi špatně od žaludku. Tušila jsem, že to je od ucha, se kterým jsem měla potíže už leta. Doktorka mě absolutně neposlouchala, pak na mě ječela a vedla svou, že to je mrtvice. Umístili mě do nemocnice a po asi více než týdnu to vyloučili, ale příčinu nezjistili. Na mé důrazné požádání mě odeslali na ušní, bohužel pozdě a i přes okamžitou operaci jsem na ucho ohluchla.

Měl jsem podobný malér, ale šel jsem hned na ORL.