Záloha na Bursíka

Ministerstvo životního prostředí po odchodu Zelených začíná konečně fungovat jako profesionální a racionálně uvažující úřad. Jedním z reliktů Bursíkovy éry byl i plán na zálohování PET lahví. Zelení argumentovali, že tím lidé budou motivováni více recyklovat a odstraní „lahve z příkopů“. Bohužel je tento plán od počátku do konce nesmyslný. Jeho důsledkem by bylo jak neúnosné zdražení práce s odpadem, tak i další negativní dopady na životní prostředí a pravděpodobně i rozpad stávajícího systému recyklace.

ČR má dnes velmi rozvinutý a vysoce efektivní systém sběru tříděného odpadu. PET lahve se podílejí na sběru plastu více než 50% objemu, jsou výborně využitelným materiálem k recyklaci a za vytříděný plast se dobře platí. Pokud by se PET lahve vyčlenily a sbíraly se jinde, celý systém se zhroutí. Obce přijdou o příjmy z prodeje vytříděného odpadu a budou jej muset dotovat, lidé nebudou chtít recyklovat zvlášť plasty a zvlášť lahve a poklesem objemu odpadu dále vzrostou náklady.

Navíc vedle sebe vzniknou dva systémy třídění odpadu, čímž se zdvojí i celý provoz, doprava, infrastruktura. A to zaplatí občané a spotřebitelé, odnese si to i životní prostředí. Zkušenosti z Německa i jiných zemí to potvrzují – zálohování zdražilo celý systém, aniž by přineslo očekávaný efekt.

Tyto závěry nejsou jen mými osobními názory, proti zálohování stojí i obce, kraje, Hospodářská komora a další. Pan Bursík však ve jménu své zelené lobby bojoval dál a objednal si pro MŽP drahou externí studii – ta prokázala, že zálohování je krajně nevýhodné. Vznikly další dvě studie, každá předchozí závěry potvrdila. Náklady by byly drastické, investice i následný provoz by spolkly miliardy korun ročně. MŽP vedené Zelenými tyto dokumenty, které samo objednalo a zaplatilo, hodilo do koše.

Naštěstí se působení Zelených na MŽP uzavřelo a je více než dobře, že plán na zálohování současná ministryně shodila tamtéž. Věřím, že šlo o papír určený k recyklaci, jeho obsah si to ale rozhodně nezaslouží.