Úspory podle Paroubka

Sociální demokraté chrlí jeden chimérický slib za druhým. Návrat Elvise se dnes již jeví jako reálnější než nejnovější sliby Jiřího Paroubka, který chce přispívat lidem na nájem a hypotéky, zlevnit o třetinu cenu elektrické energie a zrušit energetickou burzu. Podle Lidového domu by tak cenu měl určovat regulátor, tedy vláda nebo nejlépe sám pan Paroubek. Někdo by měl panu předsedovi říci, že ne všechny nápady, které okoukal od svého slovenského vzoru Roberta Fica, mohou v praxi fungovat.

Právě v minulých dnech dal slovenský Nejvyšší soud za pravdu Slovenským elektrárnám, které byly vládou nuceny prodávat „ve veřejném zájmu“ elektřinu pod cenou. Úspora, kterou chtěl pan Fico slovenským peněženkám přinést, vyjde nakonec všechny Slováky ještě pěkně draho (nejméně 2,5 miliardy korun).

Je jasné, že v demokratickém státě není cesta vládních regulací účinnou cestou ani proti takovému molochu, jakým je ČEZ. I po přiškrcení příjmů zůstane moloch molochem grégrovského střihu, jakého nám tu zanechaly sociálnědemokratické vlády. Jediným účinným nástrojem, jak trvale snížit ceny energie je konkurence, a tu zajišťuje právě burza. Čím více hráčů si na ní bude konkurovat, tím lépe pro konečného zákazníka.

Socialisté tahají lidem peníze z jedné kapsy a chtějí jim je vracet do druhé. ODS prosazuje cestu úspor, podporu energeticky méně náročných budov, průmyslových provozů a spotřebičů. V Česku plýtváme více než třetinou energie, a právě omezení těchto ztrát je cestou dlouhodobou a trvalejší než nákladné regulace zatěžující již tak vyčerpaný státní rozpočet. Čím více elektřiny doma ušetříme, tím méně za ní čeští spotřebitelé zaplatí – a tím více jí můžeme vyvést do zahraničí. Pak se nám budou energetické burzy ještě hodit.