Bitva o kohoutek

Jsem sice zvyklý brát reklamu se značnou rezervou, ale když se mě velkými inzeráty v novinách někdo snaží přesvědčit o tom, že jedna a jedna je pět, pak již opravdu nevěřícně kroutím hlavou. To se totiž stalo před několika týdny, kdy výrobci balených vod zaplavili média masivní reklamní kampaní vyzdvihující přednosti předražených plastových „minerálek" před vodou z kohoutku. Když jsem si pak přečetl výsledky nezávislého testu těchto nápojů, z něhož jejich přednosti jaksi nevyplynuly, inspirovalo mne to k tomuto zamyšlení.

Předesílám, že nejsem žádným odpůrcem balených vod, naopak rád je domů kupuji a rád je i piji. Důvodem není však obava z údajné zdravotní závadnosti vody z kohoutku (kterou vyvracejí hygienici i zmíněný časopis Test), ale její praktické vlastnosti a ochucení. Balené vody mají na trhu své místo, ale měly by se o něj ucházet férovým způsobem a přesvědčit spotřebitele, že je pro něj výhodnější zaplatit za vodu zhruba 100 krát více než za tu, která mu teče kdykoli z kohoutku. Ochucení či sycení těmi vlastnostmi mohou být.

Podíváme-li se za naše hranice, pak vidíme, že v jižních zemích Evropy dostanete v restauraci vodu z kohoutku zcela běžně, aniž byste si o ní museli říkat. Zkuste si to někdy u nás! Odpovědí je vám naštvaný číšník, jehož chcete připravit o vysokou marži, kterou z vody má.

Některé země podporují pití vody z kohoutku především z ekologických důvodů. Balením vody do plastových láhví po obvyklých 1,5 litrech enormně zatěžujeme přírodu, pokud obaly důsledně nerecyklujeme. Příkladem úspěšné kampaně za to, aby lidé pili a v restauracích vyžadovali vodu z kohoutku je London on Tap („Londýn z kohoutku"), kterou mediálně zaštítil někdejší londýnský starosta Ken Linvingston a současný starosta, konzervativec Boris Johnson, v ní aktivně pokračuje. Londýn nejde cestou příkazů a zákazů, ale snaží se lidi informovat o výhodách pití vody z kohoutku a motivovat je k poptávce po ní u obchodníků. Restauracím nabízí Londýn designově jedinečné karafy s logem London on Tap, které jim přilákají nové klienty. Ti sice nevyhodí tolik liber za obyčejnou vodu, ale místo ní si dají třeba dražší jídlo či dobré víno.

V Anglii to funguje, proč by to nešlo i u nás, kde je pivo levnější než obyčejná voda?

Kvalita života není prázdný pojem, ani jen vznosné heslo. Stejně jako se život každého z nás skládá z maličkostí, každodenních radostí a starostí, patří do politiky velkých stran i tyto zdánlivé drobnosti, ne jen velké ideové proklamace. Právě praktické a příjemné maličkosti dělají náš život kvalitnější a lepší.