Institut odstranění blbosti zákona, aneb pro MPSV zákon neplatí?

V našem právním řádu existuje Institut odstranění tvrdosti zákona. Víc by se ale hodil Institut odstranění blbosti zákona, alespoň v případě zákona o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. v platném znění, který letos slaví 46. verzi. Platná, ale nikoli zatím účinná, je již 49. verze, průměrně tedy 2 novelizace ročně – možná by to bylo i na zápis do Guinessovy knihy rekordů.

Bohužel se zdá, že každá další novela situaci ohrožených dětí a zařízení, která se jim snaží pomoci, zhoršuje.

Například do konce roku 2022 platilo, že nárok na státní příspěvek (který pokrývá sotva polovinu nákladů na provoz) náležel zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP – což jsou např. Klokánky nebo naše Koaly) vždy, pokud dítěti poskytovalo péči, a to až do doby, než bylo dítě předáno do dětského domova, do pěstounské nebo jiné péče bez ohledu na to, zda se tak stalo vykonatelným rozsudkem nebo předběžným opatřením. Soudy většinou rozhodují předběžným opatřením, přičemž často týdny i měsíce trvá, než nové zařízení může dítě přijmout – než se uvolní místo nebo než je vyznačena vykonatelnost rozhodnutí.

S účinností od 1. 1. 2023 ale MPSV prosadilo změnu, podle které státní příspěvek náleží jen v případě, že je dítěti rozsudkem pravomocně nařízena ústavní výchova, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy.

Například téměř patnáctiletý Maksym přijatý na předběžné opatření do Koaly Janovice nad Úhlavou odmítal respektovat jakákoli pravidla, byl drzý a ohrožoval ostatní děti i pečující tety. Vzhledem k neúnosnosti jeho chování nařídil soud předběžným opatřením jeho umístění do výchovného ústavu. Než se ale podařilo Maksyma za asistence policie do výchovného ústavu předat, přičemž rozhodnutí s razítkem vykonatelnosti nám soud zaslal až po urgencích, uplynulo 13 dní. Po tuto dobu jsme nezletilému samozřejmě poskytovali péči, což s ohledem na jeho chování bylo značně náročné. Protože se jednalo o předběžné opatření, nikoli o rozsudek, státní příspěvek nám za těchto 13 dní přiznán nebyl, čímž jsme přišli o 18 876 Kč.

Naše odvolání MPSV zamítlo s odůvodněním, že nezletilý se v uvedenou dobu nacházel ve ZDVOP bez zákonného právního titulu.

MPSV nikde nevysvětlilo, jak máme postupovat, jestliže nechceme, aby v zařízení byly děti bez zákonného právního titulu, tedy nezákonně – máme snad dítě odvést na OSPOD nebo přímo na MPSV, aby se o ně postaraly v souladu se zákonem? Proč MPSV od 1. 1. 2023 díky své novele mlčky přihlíží tomu, že ve ZDVOP pobývají děti nezákonně, avšak nikoli na náklady státu, a to ani částečně, ačkoli je primárně povinností státu zajistit péči o ohrožené děti – byla snad motivem této novely snaha ušetřit státnímu rozpočtu?

Je s podivem, že pro MPSV platné zákony neplatí. Například o našem odvolání v této věci rozhodlo až za deset měsíců, ačkoli zákon (správní řád, zák. č. 500/2004, §§ 71 a 90 odst. 6) stanoví, že o odvolání je správní orgán povinen rozhodnout do 30 dnů. O našich dalších dvou odvoláních (ze dne 11. 4. 2024 a 29. 10. 2024) MPSV nerozhodlo dodnes.