Archeopark Bošácka dolina

Vodičkův turistický průvodce po Slovensku, protože Slovensko nejsou jen Vysoké Tatry, Nízke Tatry a Bratislava

Na konci dubna 2026 regionálními médii proběhla zpráva: V Bošácké dolině otevřeli nový archeopark. Úžasné! Archeoparků není nikdy dost. Má to svůj důvod. Archeopark představuje názornou ukázku toho, jak to vypadalo, když to bylo. Tím „jak to bylo“ se myslí pár (řekněme 10 – 15) tisíc let dozadu. Období, které vypadá výborně na kreslených obrazech, počítačových rekonstrukcích a hlavně jako skutečná stavba na vhodně zvoleném místě ve volné přírodě. Připočítejme k tomu, že na Slovensku máme slabší povědomí o historii, která kráčela našimi háji a luhy, a víme, proč se můžeme těšit.

Mamuti a lovci, kteří kráčeli údolím Váhu

Pro pravěké osídlení Slovenska jsou údolí Váhu, Považský Inovec, Bílé Karpaty a Malé Karpaty tím, čím je pro Českou republiku Dolnomoravský úval. Dálnice, kterou migrovala zvěř za loukami a háji prostřenými zelení k naplnění potřeby jíst. Nad býložravci v potravinovém žebříčku stojí masožravci a všežravci, proto za stády zvěře migrovali lovci a sběrači (a šelmy).

„...piešťanské termální lázně. Pára stoupající z množství horkých vývěrů musela v arktickém ovzduší působit jako maják viditelný zdaleka... V okolí pramenů, které nikdy nezamrzaly, se pohybovalo množství lovné zvěře. Na těchto místech vznikaly koncentrace sídlišť, kde se zrychloval rozvoj výrobních sil, a tím i společenský vývoj dosahoval v určité etapě výrazného pokroku a předstihl v mnoha rysech okolní prostředí. lovci po dlouhých pochodech stepou, aby načerpali nové síly v neustálém boji s přírodou, v boji, ve kterém člověk konečně začínal vítězit. Odtud se vybírali na cestu celé skupiny všemi směry, zvláště na sever do oblasti Podkrakovska a pak dále, do povodí velkých ruských řek – Dněpru a Donu.“[1]

První dáma slovenské prehistorie

Moravianská Venuše. Původem z oblasti toku řeky Váh (možná i z Bošácké doliny). Dáma, která svou plnoštíhlostí nenaplňuje estetická kritéria současnosti, svým historickým významem však okouzlila mnoho fanoušků historie. Z mamutoviny ji vyřízl neznámý řemeslník před 23 tisíci lety. Někdy na přelomu 20. a 30. let 20. století ji vyoral na poli Štefan Hulman-Petrech, rolník z Moravian nad Váhom. Na neznámém místě. Jako atrakci, hračku – panenku ji vyměnil za pár fotografií se sudetským továrníkem Bernhardtem Germannem z Arnau (dnes Hostinné u Trutnova; mimochodem, ten pán se vlastním jménem jmenoval Josef Gorczinski. V roce 1945 spáchal sebevraždu. Byl to arizátor). Zdánlivě se s Germannem/Gorczinským ztratila i Venuše.

V roce 1951 o její existenci napsal německý archeolog Lothar Friedrich Zotz, zvláštní persona výzkumů v Čechách i na Slovensku. Nepřiznal se, že se mu dostala do rukou, upozornil však na její existenci a zpochybnil její pravost. Přesto ji v 50. letech 20. století přinesl do Musée de l’Homme v Paříži a abbé Henri Breuil potvrdil její pravost. Odlitek dokonce vystavil ve společnosti paleolitických venuší v muzeu. Handrkování o správném místě trvalého pobytu této krásky mělo pro nás šťastný konec. V květnu 1968 v síni Nitranského hradu předala německá delegace do rukou ředitele Archeologického ústavu A. Točíka plastiku neznámého autora z dob lovců mamutů.

Park, muzeum, hřiště či zoologická zahrada

Archeoskanzen. Buďme trochu méně odvážní a přiznejme si, že v tomto případě jde spíše o dětskou zoologickou zahradu s hřištěm a historizujícími stavbami z dob lovců mamutů. Není na tom nic špatného. Je to dokonce chvályhodné. Vidím to jako výborný nápad na povzbuzení turistických aktivit od Nového Města nad Váhem po Novou Bošácu. V území tohoto údolí je to přínos, který návštěvníkům řekne: ano, byli zde husité, byl zde i Matúš Čák, proto se zde intenzivně opevňovaly kostely (Nové Město nad Váhem a Haluzice), ano, skrýval se zde i Ludvík Štúr v evangelickém kostele v Zemiansky Podhrad Nové Bošáci mají památník, ale byli zde také lovci z doby kamenné. Perfektní! Jen nazvat jednu trochu neproporčně vysokou chatu a jemně schematickou opevněnou dřevěnou bránu archeoskanzenem... ne, ještě ne.

Autoři archeoparku, Drahoslav Hulínek a Martin Socha, chtějí jít dál. Pro média uvedla, že připravují expozici archeologických nálezů, mincí, šperků z dob Keltů, kamenných seker, měděné, bronzové a železné industrie, jakož i 3D expozici prezentující dobový život. Pokud se jim bude dařit stejně jako při přípravě stanov zpodobňujících lehké ubytování z doby před 23 tisíci lety, bude se na co těšit. Pokud totiž někde natrefíte na výsledky výzkumů z Moravian – poloha Žakovská, budete mít před sebou „indiánské stany“, které používali naši předkové dávno předtím, než jsme o prérijních Indiánech a Severní Americe vůbec slyšeli. Údajně je v parku již postavena i kamna zpodobňující ty, které se používaly před 5 tisíci lety na pálení keramiky. My jsme ji bohužel neviděli. Asi byla důkladně zajištěna před nepřízní počasí neprůhledným obkladem.

O návštěvě

Archeoskanzen leží hned při cestě mezi Bošácou a Trenčianskými Bohuslavicemi. Důležité je, že současně leží také na cestě do Haluzíc. Není problém naplánovat si pěší procházku z archeoparku na rozhlednu Hájnica nad Haluziciami, k opevněnému kostelu v Haluzicích a do Haluzické soutěsky. Ve velmi pohodlném tempu to může být výlet na celý den.

Aktuální informace

https://www.facebook.com/p/Archeopark-Bo%C5%A1%C3%A1cka-dolina-61587062151332/

Otevírací hodiny:

Čtvrtek: 10.00 – 16.00

Pátek: 10.00 – 19.00

Sobota: 10.00 – 19.00

Neděle: 09.00 – 19.00

Vstupné:

Dospělí: 6.-eur

Děti 5 - 15 r., šudenti, důchodci, ZTP: 4.-eur

Děti 0-4 let. zdarma

Rodinné vstupné (3-6 členů) 14 eur

Roční permanentka pro obyvatele Bošácké doliny 25.-eur

Roční permanentka pro běžné návštěvníky 30.-eur

Skupinová vstupenka pro školní výlety (1000-32 osob) 39 eur

Přehled českých archeoparků

Archeopark Hanušovce

Archeopark Cífer -Pác

Archeoskanzen Nižná Myšle - Várhegy

Slovanské hradiště Bojná

Archeopark Mokrý kout

Archeoskanzen Oravský Podzámek

Archeoskanzen Havránek

Archeoskanzen Kyjatice (dříve archeologický pomník, podobně jako Nitrianky Hrádok, nebo Bučany u Trnavy)

Archeoskanzen Ducové (opět, nejde o typický skanzen, spíše náznaková rekonstrukce)

Připravovaný projekt Liptové v blízkosti obce Partizánska Ľupča, jehož součástí by měla být i první rekonstrukce rondelu na Slovensku http://www.archeologiask.sk/archeopark-liptovia.html

[1] Jozef Hromada, Moravany nad Váhom, Táboriská lovcov mamutov na Považí, Archeologické pamätníky Slovenska, SAV Archeologický ústav, Bratislava, 2000, str.42

Zveřejněné fotografie jsou dílem autora textu