Vápenné pece - kladenská industriální Eiffelovka (fotoblog)

Nad poněkud zpustlou industriální krajinou se jako vztyčené prsty zvedají tři věže. Cihly a rezavý kov. Rozpad už dávno začal.

Vápenné pece - kladenská industriální eiffelovka (fotoblog)
Nad poněkud zpustlou industriální krajinou se jako vztyčené prsty zvedají tři věže. Cihly a rezavý kov. Rozpad už začal.
Vápenné pece stojí v areálu bývalé huti Koněv v Kladně, a stejně jako je pro Paříž typická eiffelova věž, začínají být právě ony typické pro Kladno.
V roce 2008 věže vápenných pecí zpasalo ministerstvo kultury na seznam kulturních památek. Kromě občasných fotografů však do jejich blízkosti zabloudí málokdo. Rozpadající se budovy, nečekané hluboké jámy v zemi kryté vysokou trávou, v okolí hory odpadků a častá přítomnost podezřele vyhlížejících individuí k náštěvě neláká.
Podle registru stavebních děl, který sestavila ČVUT vznikly vápenné pece mezi první a druhou světovou válkou a v České republice patří k nejvyšším. Sloužily k přepalování vápence Původně jeich bylo pět, nyní už stojí jen tři. Ty byly v provozu až do roku 1978.
Jak uvádí registr ČVUT, věže vyprojektovala firma Oberschleisische-Industrie-Bau A.G. Gleiwitz. "Měly společnou železobetonovou základnu, těla pecí ve tvaru komolých kuželů jsou zděná: uvnitř ze šamotových cihel, vně z pohledových "zvonivek". Výška pecí je asi 30 m. Zdivo je staženo ocelovými pruty, věže měly obslužné můstky, výtahy a násypná zařízení," píše se o nich v registru. Více zde https://registr.cvut.cz/rsd/karta.php?filtr_url=objekty&zaznam=V001417
Z půvpdní pětice se dochovaly věže číslo 3, 4 a 5. Když ještě funfgovaly, byly obehnány spoustou trubek, můstků a ochozů, ty už však na věžích nejsou.

Vápenné pece stojí v areálu bývalé huti Koněv. A stejně jako je pro Paříž typická Eiffelovka, jsou právě ony typické pro Kladno.

V roce 2008 věže vápenných pecí zapsalo ministerstvo kultury na seznam kulturních památek. Kromě občasných fotografů však do jejich blízkosti zabloudí málokdo.

Rozpadající se budovy, nečekaně hluboké jámy v zemi kryté vysokou trávou, v okolí hory odpadků a častá přítomnost podezřele vyhlížejících individuí k náštěvě příliš neláká.

Podle registru stavebních děl, který provozuje ČVUT, vznikly vápenné pece mezi první a druhou světovou válkou a v České republice patří k nejvyšším.

Sloužily k přepalování vápence. Původně jich bylo postaveno pět, nyní stojí už jen tři. Ty byly v provozu až do roku 1978.

Jak uvádí registr ČVUT, věže vyprojektovala firma Oberschleisische-Industrie-Bau A.G. Gleiwitz.

"Měly společnou železobetonovou základnu, těla pecí ve tvaru komolých kuželů jsou zděná: uvnitř ze šamotových cihel, vně z pohledových "zvonivek". Výška pecí je asi 30 m. Zdivo je staženo ocelovými pruty, věže měly obslužné můstky, výtahy a násypná zařízení," píše se o nich v registru.

Kompletní záznam v registru můžete najít na této adrese .

Z původní pětice se dochovaly věže číslo 3, 4 a 5. Když ještě funfgovaly, byly obehnány spoustou trubek, můstků a ochozů, ty už však na věžích nejsou.

Technologie byla z věží odstrojena v době, kdy přestaly plnit svoji funkci. A takto to teď vypadá v jejich okolí.

Přesto však i zde občas potkáte fotografa nebo turistu (nebo spíše milovníka industriálních staveb, připomínajících Verneovo Ocelové město).

Pokud k takovým patříte i vy, více fotek si můžete prohlédnout ve fotogalerii na www.tomasvocelka.net