Rovnost před zákonem aneb pan Ševčík se mýlí

Dnes večer mne upoutal v televizní diskusi „Máte slovo“ krásnou ukázkou demagogie pan Ševčík, který se odvolává na lidská práva a tvrdí, že rovnost před zákonem vyžaduje, aby všichni platili stejné pokuty za stejné dopravní přestupky. Já se naopak domnívám, že je to projev nerovnosti před zákonem a hrubý projev nespravedlnosti.

Pokuta by neměla být jen jakýmsi akademickým, formálním, aktem spravedlnosti. Jejím hlavním cílem by mělo být utlumení nebo potlačení nežádoucího chování. Má-li tedy působit na každého občana stejně účinně, je nutno hledat jiná měřítka než pevnou sumu za určitý přestupek.

Nevím, jakou rovnost spatřuje pan Ševčík v tom, že pan Novák, který vydělává 15 000 měsíčně, zaplatí pokutu 2000 Kč, stejně jako pan Černý, jehož měsíční příjem je 70 000 Kč.

Pro pana Nováka je tato pokuta téměř likvidační. Promítne se do rodinného rozpočtu i do vztahů v rodině. Hodně dlouho si to bude pamatovat a dávat pozor, aby nemusel znovu platit. I jeho žena se postará, aby na to dlouho nezapomněl.

Pan Černý zaplatí stejnou pokutu bez mrknutí oka. V jeho osobním rozpočtu jde o zanedbatelnou částku. Proto se také nerozpakuje ještě stejný den udělat stejný přestupek a zdůvodnit to tím, že má předplaceno. Jeho agresivita a arogance narůstá, protože nežádoucí chování nebylo ve skutečnosti potrestáno. Symbolická pokuta byla jen drobnou nepříjemností, něco jako štípnutí komára.

Stejná výše pokuty je tedy pro jednoho téměř likvidační, pro druhého legrační. To je rovnost před zákonem?

Pokud má mít pokuta nějaký dopad, pak musí mít na každého stejný účinek. Každý (pan Novák i pan Černý) ji musí pocítit stejně. To znamená, že pana Nováka i pana Černého by měla stejně bolet.  Pak bude mít i stejný účinek. Tento účinek nabízí pokuta určená nikoliv jako pevná částka pro každého stejná, ale třeba jako procentuální část příjmu. Právě proto asi v některých zemích, kde s demokracií mají delší zkušenost než my, přistoupili k této metodě trestu dopravních přestupků.

Kdybych byl ekonomem, použil bych jako argument daňový systém. Když se ekonom zastává rovné daně z příjmu, například 15%, je to prosazování nerovnosti před zákonem? Neměli bychom  rovnou daň vykládat tak, že všichni zaplatíme stejnou částku? Třeba 5000Kč? Rovnost daná v procentech je přece podle pana Ševčíka porušení lidských práv!!!

Kdysi jsem zaslechl, jak někdo nazval pokutu "daň za blbost". Kdybychom přijali  pojetí pokuty jako daně za blbost, pak by její určení jako procentuální části příjmu bylo v souladu s požadavkem rovnosti před zákonem, stejně jako při výpočtu rovné daně?

Kdybych chtěl být demagogem, pak bych mohl tvrdit, že stejná výše pokuty, za stejný dopravní přestupek je diskriminací některých skupin obyvatelstva. Dovedeno ad absurdum, je to důvod k žalobě na porušování lidských práv do Bruselu, nebo k založení občanského sdružení „Rovnost před zákonem“.

Jeden slavný řecký filosof prohlásil, že "jen otrok nedodržuje zákony, svobodný člověk je respektuje. Ten, kdo zákon respektuje nemusí mít navíc obavy z pokut. Musí se obávat jen otroků, kteří zákony nerespektují.

Reakce některých diváků i účastníků televizní debaty mne přesvědčila, že stanovení pokuty podle výše příjmu, by mohlo mít úspěch a projevit se i v chování agresivních řidičů. Svými agresivními výpady dali totiž zřetelně najevo, že se cítí ohroženi. A potrefená husa kejhá, praví staré české přísloví.