Jak Paroubek dosáhl zvolení Václava Klause, aneb Škrhola se vrací

Známá píseň Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra popisuje příhodu sebevědomého leč pomaleji myslícího a rychle jednajícího sedláka Škrholy (postavy známé divákům loutkového divadla), který měl zahnat vosu z králova nosu: Škrhola si řek, že vosu prožene,    sukoviců mohutně se ožene,    a jak tak ta vosa sedí na nose,    bóchne ju a v tu ránu je po nose.   Zbývá jen abychom k tomu dodali,   v tu ránu je po vose a i po králi.

Podobná situace se odehrála při volbě prezidenta České republiky v pátek 15. února a definitivně pohřbila plány, jak nezvolit Václava Klause. Jen obsazení rolí bylo odlišné.
Na tiskové konferenci pan Paroubek, v přítomnosti poslanců Haška a Ratha, tajuplně naznačil, že nejmenovaný poslanec ČSSD spáchal hrůzostrašný čin, který popsal Miloš Zeman ve své knize. Pan poslanec Rath  jeho myšlenku rozvinul a neodbytnému novináři prozradil, že tímto mužem je poslanec Snítilý.
Je sice podivné, že to straně nevadilo při sestavování kandidátky v parlamentních volbách. Za kvalitu kandidátky odpovídá strana, a ta by se neměla tvářit, že o tom nevěděla. Podezření bylo údajně zveřejněno v knize jejího bývalého předsedy. Jistě ji četlo více členů a mohli nového předsedu upozornit na potencionální nebezpečí. Navíc každý kandidát do parlamentu musel doložit svou bezúhonnost řadou dokladů, včetně lustračního osvědčení.
Chápu, že pan poslanec druhý den oznámil vedení ČSSD, že bude volit pana Klause. Když se na problém podíváme očima pana poslance, který možná nespáchal vůbec nic, musíme pochopit jeho znechucení a obrat o 180 stupňů. Samozřejmě takové jednání vnímá jako zákeřný podraz a jediný způsob jak to může Paroubkovi a jeho přátelům vrátit, je dát hlas stávajícímu prezidentovi Klausovi. Nejde tedy o korupci naznačovanou ČSSD, novináři a dalšími stranami antiklausovského tábora, ale o reakci poníženého, zneuctěného a znechuceného člověka.
Odvetou strany bylo okamžité vyloučení z poslaneckého klubu a oznámení, že pan poslanec bude zcela jistě brzy vyloučen i z ČSSD. Jiří Paroubek se tak projevil jako vyjednávač, který nechápe, že není jen jediný způsob vyjednávání, a to násilný nátlak. Tváří se, jako by netušil, že jsou i jiné metody, mnohdy mnohem účinnější. V podstatě se zachoval jako legendární postava loutkového divadla, v úvodu zmíněný Škrhola, v písni Jiřího Suchého. Zabil vosu i krále.
Jiří Paroubek ukázal, že jako předseda sociální demokracie neumí přesvědčit ani své vlastní členy, o protivnících nemluvě. ČSSD  tak potvrdila, že se stala hrdým dědicem komunistického hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“. Má své vnitřní i vnějši nepřátele a to ji sjednocuje k dalšímu boji proti všem.