Camus mi představil svůdnou, ale nevěrnou slečnu Revoltu, Kosík mě prohodil dveřmi kritického myšlení, u Bělohradského jsem se pořezal o dvousečný relativismus, bez Kellera bych pořád zakopával o ironii nezamýšlených důsledků, Diviš mi vrazil facku zranitelné zběsilosti, Jirousovi jsem nevykryl surově něžné pěstí, s Haškem jsem se pozvracel po bugulmské samohonce, Monty Pythonům vděčím za třísky z kříže satiry, a tak bych mohl pokračovat – jsem holt bigamista. Jo, a metal zasluhuje metál!