Zvrhlík z internetu patří do kriminálu. Nazývejme věci pravými jmény.

Co dělá policie pro ochranu našich dětí? Nikde jsem si ještě nepřečetl žádnou reakci někoho kompetentního z policie, že o této situaci vědí a nějak ji řeší. Existuje speciální oddělení, které tuto kriminalitu odhaluje a řeší? 

Moje mladší dcera je ve věku, kdy by se mohla stát obětí některého ze zvrhlíků, kteří loví mladé dívky na internetu. Přiznám se, když teď najednou všichni novináři odhalují, jak moc je tento jev rozšířený a vážný a jak snadno to těmhle všivákům prochází, s jakou sebejistotou a arogancí napadají děti na internetu, tak trochu se ve mně vaří krev.

Nikde jsem si ještě nepřečetl žádnou reakci někoho kompetentního z policie, že o této situaci vědí a nějak ji řeší, že třeba existuje speciální oddělení, které tuto kriminalitu odhaluje a řeší???

Nejvíc mě naopak překvapilo, že se vlastně prý jedná o úplně normální chlapy, pedofilové jsou prý mezi nimi zastoupeni asi jen 5 procenty. Pedofil se totiž asi už nezajímá o 13 dívku, která prostě už mnohdy vypadá jako hodně mladá žena.

Je tedy chování zvrhlíků, kteří loví už dvanáctileté holky a posílají jim fotky svých penisů a přemlouvají  je k sexuálním hrátkám méně nebezpečné, než chování některých pedofilů?

Já se domnívám, že je vlastně odsouzeníhodné ještě mnohem víc!! Tihle muži, kteří mužem-chlapem v normálním slova smyslu prostě nejsou, protože na normální dospělou ženskou si zřejmě díky svým mindráčkům netroufnou, prostě jen nechutně zneužívají slabší děti k uspokojení svého ubohého prasáctví.

Zřejmě je baví ten arogantní pocit moci nad někým ještě nedospělým, ten pocit vlastní nepolapitelnosti to přesvědčení, že si na internetu mohou dovolit beztrestně zcela vše. 

Chovají se jako bezohlední predátoři, kterým je úplně jedno, že těm malým hloupým holkám zkazí život.

Je smutné že rodiče ohrožených dětí jsou většinou odkázáni jen na neustálé hučení do uší svých dětí, aby si na podobné individua dávali pozor a nekomunikovaly s nikým neznámým a už vůbec s nikým neznámým se nescházely. Přiznejme si, že my rodiče prostě neovládáme počítače s lehkostí naších dětí, takže monitorovat jejich pobyt ve virtuálním prostoru nezvládáme. 

Takže důvěra a pravidelná komunikace je nakonec asi tak jediné, co můžeme my rodiče dělat. Mluvit se svými dětmi. A taky bychom měli tlačit na politiky a policii, aby tato hrozba měla odpovídající pozornost a byla řešena.  Zvrhlíky je třeba na internetu aktivně  lovit, tvrdě je postihovat, kriminalizovat a klidně i zveřejňovat jejich identitu.

Je třeba aby o svůj arogantní pocit nadřazenosti a nepolapitelnosti velmi rychle přišli.

P.S. Bohužel je to dnes tak, že se vsadím, že kdyby na tu domluvenou schůzku malé holky s predátorem přišel i její táta a tomu prasákovi vyrazil pár zubů, tak policie bude řešit toho tátu a ne toho  sexuálního predátora.