Volební mejdan u nás doma

Tati prosím tě a ten Babiš, to je nějaký strašný padouch? Že tak strašně nadáváš? Něco jako Hitler?" Asi bych se měl trochu krotit. To samozřejmě není.

Tyhle ty volby nebyly jenom tak u nás doma nějaký obyčejný volby. Termín vyhlášení výsledků se totiž kryl s termínem narozeninového večírku mojí dcery. A tak zatím co já depresivně polehával u televize, manželka dokončovala přípravy narozeninové oslavy.

Dcera mi situaci nastínila následovně:

"Tati, prosím tě, nemohl by ses jít někam tak do půlnoci proběhnout? Víš někam ven, pryč a daleko od domu. Nerada bych, aby tě naše senzační párty uvedla do nějakého nekontrolovatelného stavu."

"A proč jako nemůžu být taky na párty?" Zeptal jsem se naivně?

"Mám nové párty tričko s Homerem Simpsonem, určitě bych byl hvězdou večera?" Dělal jsem na dceru smutné oči.

"Tati, já vím, že si myslíš, že jsi strašně zábavný, ale většina holek a kluků ten Tvůj předpotopní rodičovský humor nechápe. Já má strach, aby jsi mě neztrapnil. Prosím!" Upřela na mne dcerka své prosící čtrnáctileté kukadla.

"Tak jo furt, já se teda někam ztratím. A tady budou i kluci?" Divil jsem se a významně pomrkával na manželku, jakože potencionální nápadníci už nám krouží kolem baráku.

"Jo, přijdou čtyři kluci a osm holek a v obýváku se bude tančit a hrát zábavné hry. Jo tati a začínáme v šestnáct nula, nula." Ujistila mne dcera.

15.00. V televizi se objevují první výsledky voleb. Nadávám u televize jako špaček. Mladší dcera se mě udiveně ptá:

"Tati, prosím tě a ten Babiš, to je nějaký strašný padouch? Že tak strašně nadáváš? Něco jako Hitler?" Asi bych se měl trochu krotit.

16.00 Islámský stát se prý přihlásil k výsledkům českých voleb.

Přicházejí první účastnice večírku. Zatím samé ženy. Hoši se prý někde sejdou a přijdou raději společně. Že by se mě báli??? Asi nemám příliš dobrou pověst. V obýváku se nosí dorty, chlebíčky, pizza šneky, domácí sýrové tyčinky a já jsem vypuzen pryč .

"Prej abych to všechno zase nesežral." Beru si uraženě krajíček suchého plesnivého chleba a sklenici kalné vody a uchyluji se do horního patra k malé televizi našich dcer.

17.00 No nic, ANO přes 30%, jdu si vyměnit trenky a půjdu se asi  někam ztratit do lesů.Vlka nedostanou.

Zespodu burácí Despacito a do schodiště problikávají barevné odlesky ze světelné show. Hoši dorazili.  Seběhnu dolů a všem  jim trochu drsně drtím pravici. Podívám se jim s přimhouřenýma očima zpříma do očí (mám podobný, zlověstný obočí jak Brežněv) a utrousím:

"Žádné blbosti chlapi!"

Zatímco oni si vyděšeně mnou pochroumané dlaně, já odcházím středem uklidit se znovu nahoru k TV číslo dvě, abych cituji svou dceru oslavenkyni:
"Nebyl strašně trapný." Samozřejmě zatahuju břicho, dělám prsa, a cením zažloutlé tesáky, abych vypadal ve formě.
 

18.00

Mládež se asi po hodině vytrousila před barák, kde zůstala několik hodin a pánové se už raději ani dovnitř nevrátili. Asi tam hulí, nebo hrají flašku, nebo nadávají na despotické fotry a hysterické matky. Zavzpomínal jsem na vlastní pubertu. Smutně jsem si povzdechl, radši bych tam byl s nimi!

Ovšem nechápu proč se vytratili, vždyť jsem skoro nic neřekl??? Zřejmě se jim už nechtělo do doupěte strašlivého, starého Vlka.

Jsem zvědav, jak dlouho to těm smradům, co jsou už jen o facku menší než já, ještě dlouho vydrží????Jak dlouho to ještě bude trvat, než o některého z nich zakopnu o půl čtvrté ráno, jak se plíží s trenkama v ruce z našeho domu. "GRRRRRRR"

Volby jsou už rozhodnuty. Manželka volá osmdesátileté matce:

"Mami a byla jsi volit??"

"No jasně, že byla. Volila jsem tu............... No Okresní Dělnickou Stranu." odpoví mírně zmatená tchýně,

"Koho mami? Nikdo takový tam snad ani nebyl???" Diví se pro změnu zmatená manželka.

"Nedělej ze mě blbce Vlaďko, přece ODS." Brání se maminka.

Oba se začneme smát. "Tak to jo!"

V televizi se právě objevuje aspoň jedna dobrá zpráva:

"Marta Semelová se nedostala do sněmovny!"

A pak hned jedna špatná:

"Uvažuje o tom, že bude zase učit."

"Kristepane!" Uklouzne mi . "Chudáci děcka!"

21.00 Je po volbách a taky po večírku. Šest dívek co u nás přespí se vytratilo do dívčích pokojů a sledují nějaký strašný, nepřístupný horor.

Já ležím u Televize a sleduji taky stále ten stejný už povolební horor na ČT 24. Žeru na žal!

Dort, perník, jednohubky, pizašneky a tyčinky. Je jasný, že tak tlustej jsem hlavně díky neutěšené české politické realitě. A jinak, jak říkal Dušek, já vlastně nežeru, ale zachraňuju!!

21.30 Manželka jde venčit psa. V tiché noci se odehrává povolební drama. Kamarád živnostník a hospodský, tajně cpe do auta kufry a mizí za hranice.

Ostražitý se nervózně rozhlíží nocí, aby ho nikdo neviděl......................vypadá to, že po volbách začala další vlna emigrace z naší vlasti! 
Manželka s otevřenou pusou vyděšeně hledí na ten exodus a přemýšlí, jestli by neměla jít rychle taky balit, než na nás všechny "kleknou. "

Je neděle ráno. Dívčí parta vyspává po noci s hororem, volební mistnosti jsou opuštěny a lidí co se dneska probudí s kocovinou po tom včerejším volebním mejdlu bude asi pár miliónů . 

Naštěstí se aspoň ukázalo, že kamarád hospodský letěl jen na dovolenou do Egypta. Vyvalit si trochu šunky k moři a tak my taky zůstáváme.

My už toho přežili a tyhlety??? Ty přežijeme taky

A co vy kamarádi??? Nebolí Vás pořád ještě z toho všeho hlava? Obávám se, že Aspirin to tentokrát nezachrání.