Veselé Velikonoce u veselé vdovičky.

Tak už jsem se konečně probral. Divím se, že mě v té škarpě u okresky číslo 427 směrem na Nedakonice neprobudil ranní chlad. Tak už konečně možu letos ty Velikonoce uzavřít a jít dom. 

Tak už jsem se konečně probral. Divím se, že mě v té škarpě u okresky směrem na Nedakonice neprobudil ranní chlad. Tak už konečně možu letos ty Velikonoce uzavřít a jít dom. Trochu opráším kolena, peněženku jsem neztratil, mobil je už od včerejška vybitý, pomlázku jsem někde vytrousil, no to si to od Vladěnky slíznu. Doufám, že mě už nehledá policie. 
To je tak, když se na Velikonoční obchůzce zastavíte u "Veselé vdovičky." Ach jo "Auu" moje hlava.

Začalo to úplně nevině. Ráno jsem  doma v půl osmé vzbudil všecky ženské a decentně jim sešlahal půlky za to, jak mě celý rok trápily. Pak jsem je nechal nastoupit v kuchyni a udělal jim kázání o dobrých mravech. Že sa nemajú opit a šlaháčom moc nenalévat, protože sú šecí eště nezletilí. Dysgrafikom, dysharmonikom  a šprtom jsem zakázal nalívat aj kofolu, mám strach, že by jich to moc rozdivočilo. Taky jsem nakázal ať šetřijú s vajcama ať si po Velikonocách možeme udělat chutnú pomazánku. Je třeba poštelovat cholesterol, šak teď už sa to zas može. Když s ukázalo, že vajca nejsú smrtelný jed.

Manželka se na mě po kázání úkosem zahleděla a spustila:

"A ty si jako myslíš, že jdeš kam? Že se jako vypaříš a já tady zase zostanu na všecko sama? A kdo bude jako hlídat dcery?"

"Jak jako hlídat Vladěnko, šak je šlahačka já musím obejít tvoje kamarádky, aby tě ty potvory nepomluvily, že si megera, kerá chlapa ani na Velikonoce nepustí z baráku. Já to dělám enom pro tvoje dobro a pro dobrú pověst naší rodiny. Dyť mě to ani nebaví!!!" Brblal jsem a snažil se nenápadně obout boty.

"Letos nikam!!! Máš rodičovský dozor!!" Uzavřela manželka a sebrala mně pomlázku.

Tak jsem si zase nazul bačkory a sedl ke stolu . Manželka kuchtila něco v kuchyni a dcery otráveně na mobilech sledovaly pohyb spolužáků po městečku,  jestli se někerý neblíží k naší ulici.

"Hergot, to máte ty kluky očipované nebo co?" Nevěřil jsem svým očím a uším.

"Klid tati, klid. Jenom dál v klidu dřímej v minulém století." Vypil jsem pivo, nenápadně do kapsy přemístil peněženku a mobil.

"Ty Vladěnko, ale vidím, jak tě strašně rozčilují ty nepoštelované kuchyňské dvířka, co ti furt slibuju opravit . Víš ty co, když tady enom tak zbytečně sedím, skočím do garáže pro vercajk a já ti to, než někdo dojde, opravím." Nadhodil jsem vějičku.

" No to bys byl hodný, to bych byla ráda:" Utrousila manželka od plotny.

Vzal jsem to přes terasu a zadem vlezl do garáže. Naštěstí tady mám schované rezervní boty, pyžamo, půl miliónu v čínské tvrdé měně Juan a ovladač na garážové vrata.

Než bys řekl švec, byl jsem venku z baráku a štrádoval si to na každoroční štaci. První idu k Oldovi. Po cestě jsem si uřízl vrbový prut, až mně na něho Kača naváže první mašlu, nikdo si nevšimne, že nemám pomlázku.

Tož s Oldú sem popili vínečka a aj laskonku jsem snědl. Jeho Kača má řiťku jak dva kmínky, jak když stařenka sepnú dlaně k motlitbičce , ale jinak je to strašná raketa, tak jsem ju symbolicky vyšlahal. To nemožete takú kapesní vzteklú robku sešlahat jak koňa, to sa musí enom decentně a pak sme vystřelili s Oldú na další koledu.

"Deme k Evičce, Karel  má skvělú slivovicu." Zavelel Olda.

Na mobil mně začaly chodit manželčiny výhružné SMS-ky, radši sa  borci nedívat!

Karel nebyl doma. Jel k matce, tož sme pobyli aj bez něho, vyžahli sme mu půl flaše slivky, pochválili novú terasu a pošpásovali s manželkú sežrali misu chlebíčků a zas dál.

"Póďme k tej panelákovej Heleně, jak tych panelákových znám, ta bude eště v noční košili, budem ju tahat z postele." Nadhodil sem Oldovi.

A taky, že to tak bylo. Do činžáku sme sa dostali s nejakýma malýma ogarama, co sbírali po súsedech už šestů igelitku levných čokoládových vajec z Kauflandu a už bušíme na dveře. Otevřely sa enom na škvírku a za nima sa krčí rozvedená Helča v noční košilce a gaťkách.

"Hergot, to sú nožky pajtrnošky."

"Tož teda Oline, hrrr na ňu." Ej ta ječela, jak siréna.  Enom nevím, estli to na nás trochu nefilmovala. Manželka totiž říkala, že Hela je rozejítá s chlapem a je na lovu, tak ať sa od ní držím dál. Má prý obvzláštní zalíbení pro chlapy, co utáhnou dvě hypotéky.

No, je pravda, že ty Heleniny gaťky byly na pyžamo jaksi podezřele šikovně vykrojené a krajkové. Znáte to také ty "Gaťky -bordelky," co vdané baby snad ani nenosijú a už vůbec ne na noc . Vzpomněl sem si na ty seprané,  bavlněné, pohodlné bombarďáky s červenými puntíky, zakrývající ženské tělo pomalu od ňader až po kolena, co v nich spí ta moja.

Museli sme si s Olinem hned dat ze tři štamprle, abysme udrželi slušné vychování. Totiž, dvě hypotéky bysme ani jeden neutáhli.

Od Helenky sme šli k Janě. No už sme sa trošku motali, ale tam byla návštěvě tchýně, tak sme enom popili trochu vína a rychle vypadli. Neměli sme ani jeden chuť poslúchat přednášku o duchovním poselství Velikonoc v odkazu papeža Bonifáca. Hergot, že se z tych veselých Helenek v pěkných gaťkách dycky nakonec stanú ty tchýně. Kruci snad je neco špatného v tej našej pitnej vodě. Aj u Vás to tak chlapi je?

"Zajdem letos k veselé vdovičce?" Zeptal se už notně rozhicovaný Olin.

"Až nakonec Oline, ale víš, že to máme oba zakázané. Loni sem sa dotahl dom s cucflekem na krku. Žena mě omlátila o hlavu igelitku s obarvenýma vajcma. To bys nevěřil vole, jaké sem měl na lebce hrboly.  Vypadal jsem kastla  zánovní Felície po vydatném krupobití. A pokud si vzpomínám, ty sis tam zapomněl boxerky. Víš, že jak sa Růža napije.............. učitelka, neučitelka "

"Čoveče, ona je asi nymfomanka.To prý ty intelektuálky bývají. Je to prý spojené s tyma životníma frustarcema, jak furt hledajú ten smysl života a čtú teho Kafku. V Praze je to prý hotová epidémia! Zeman sa před tym prý radši zabednil na Hradě." Pokýval Olin moudře hlavou.

" Ale stálo to loni to zato, zasnil sa po chvíli. Aj sem jí pak volal, že bysme si to nekdy zopákli, ale ona sa pani učitelka celý rok hraje na slušňačku."

A tak jsem šli eště k naší hospodské Marcelce, k tej mladej hezkej Slovence co, si ju dovezl ze služební cesty kamarád Honza no a najednú stojíme před barákem veselé vdovičky.

"Uvidiš, ráda mě uvidí." Blekotal sevědomě Olin. Minule sem zanechal skvělý dojem a dneska mám parádní boxerky.

" Tož mlátíme pomlázkama na dveře, Olin sa opřel čelem od domovní zvonek a ztuhl v pozici "Močícího štamgasta" a vyřváváme:

"Růženkooooooooo otevři! Vdovičko, kamarádí dú na šlahačku!"

"Kamarád Olin si ide vyzvednút trencel z loňska." Řehtám se na celú ulicu a Olin sebevědomě típá ciáro o vchodové dveře z lakovaného ořechu.

V tom se rozletí dveře a v nich stojí chlupatý gorilák v teplákách a nátělníku.

"Kurva náčelníku, co ty tady děláš?" Vyhrknu na velitele místních dobrovolných hasičů, bývalého boxera a nejlepšího plejera místního tenisového klubu Lojzu Hadamčíka zvaného "King Kong."

A už ju mám přes celú čuňu! Decentně po té mlaskavé facce jak Brno upadnu do záhonu růží a krátkého bezvědomí. Poté co se proberu a opráším ze sebe kousky chlévské mrvy a ornice, zahlédnu nelítostný souboj. King Kong drží Olinovi hlavu mezi koleny jako ve svěráku a po řiti ho mlátí tenisovou raketou značky Winston. Olin řeve jak tur. Připotácím se kamarádovi na pomoc a druhá facka jak Brno mě pošle do opačného záhonu macešek. Ještě zaslechnu jak King Kong řve:

"Vy nevíte pazdráti, že sme sa s Růženkú po loňských Velikonocách rozhodli, že sa vezmeme???"

 A kruci, to bylo o fous . Já věděl, že tam na tu "Šlahačku" nechodíme sami.

Oline, tos měl kliku.

Dál už nic nevím, enom to, že jsem běžel a pak  už enom to, jak jsem se probudil o čtyři kilometry a  devatenáct hodin dál ve škarpě u silnice 427.

Tož idu dom. Asi to bude veselé přivítání, ale vsadím se, že Olin dopadl hůř, moc bych za to nedal, že došel při tom výprasku o další boxerky a na tu fialovú panímandu si eště dlúho nesedne.

Ale stálo to letos zase za to!!!