Tož v pátek zliskám všecky děcka a jedeme na dovču.

Koho vůbec zajímá taková nezáživná kravina, jako je chemie, nebo fyzika, nebo ty blbý čárky v mých vele složitých souvětích?? Vysvědčení je jenom cár papíru, aby měli učitelé důkaz, že vůbec mezi těma prázdninama chodí do práce.

"Tož v pátek zliskám všecky děcka a jedeme na dovču." Prohlásil můj dávný kamarád Jura, když jsem ho potkal na rozpálené ulici a zeptal se ho, jak se má.

"Juro a proč je budeš liskat a proč všecky?" Zeptal jsem se naivně.

"No dyť je vysvědčení a oni na to serú. Moja z nich chce mět vysokoškoláky a sú to samí trojkaři, všecí třé. A nezlob sa Davide, já dneska nestíhám, zavolej,  zajdem nekdy  na pivo." Rozloučil se kvapně a zmizel na horké dlažbě, aby jsme se zase deset let neviděli.

Já zůstal ještě chvilku zamyšleně stát na rozhicovaném slunku a rovnal si myšlenky. Pokud si totiž pamatuji dobře, tak Jura byl vždycky taky trojkař a někdy spíš čtyřkař. Vyučil se elektrikářem a dneska má firmu snad s deseti, nebo patnácti dalšími řemeslníky. Jezdí v Audi a na dovolenou jede do Řecka. Jeho tata ho liskal vždycky taky a Jura na školu kašlal, jak to jenom šlo a přitom je to dneska vlastně úspěšný chlap.

Taky jsem tata a taky někdy dost prudím i když neliskám, protože bych nerad nedopatřením zabil, mám totiž figuru, jak gorilák Richard ze zoo v Tróji.

Doma mám puberťačku, takže trojkami po nás paní účy střílej jak z kulometu a někdy i čtyřkama. Na vysvědčení asi dneska ty trojky budou dvě. Snad jen dvě!

Ovšem jen tak diskrétně mezi námi, já se musím přiznat, já jsem se v tý škole taky furt potácel od zdi ke zdi. A z té chemie tam ta trojka byla na vysvědčení taky. A pětek bylo v žákovské jak much.

Koho taky zajímá v pubertě taková nezáživná kravina, jako je chemie, nebo fyzika, nebo ty blbý čárky v mých vele-složitých souvětích?? A co teprve nějaké rýsování a k čemu Vám bude, že král Trumpeta třetí se kdysi v roce 1486 zastavil na latríně v Rakovníku???

"Tramtadá, no k ničemu, že jo?"

V sedmičce jsem dokonce zakopal uprostřed pololetí žákovskou knížku plnou kulí a čtyřek do lesa pod statný dub a tři měsíce doma tvrdil, že ji má třídní pořád u sebe. Máma se to pak jala na rodičáku řešit veřejně s paní učitelkou, jakože paní úča nám trošku lajdačí a kde máme ty žákovky. To byla asi hodně trapná chvilka. Jó tenkrát jsem naposledy v životě dostal řemenem na svou puberťáckou prdel.

Anebo ty moje věčný poznámky. Jsem majitelem několika hezkých důtek třídního učitele. Výklad jsem s oblibou komentoval vtipnými hláškami do pléna. Souška učitelka zuřila, že jí podrývám autoritu i když mnohdy se řehtala taky.

To byla vůbec drsná úča ta naše třídní. Matikářka, fyzikářka, hlavu jako mrkev, hlas jak chlap, přísná, figura vyloženě fackovací a navíc se jmenovala Bedřiška. Prostě Bedřa! Dech jí vždy svěže voněl po Alpě. 

Upila se nakonec k smrti chudinka, doufám jen, že ne kvůli mým nejapným vtípkům.

A taky jsem byl ve škole absolutní přeborník na falšování rodičovských podpisů a velmi často jsem známky v žákovce upravoval žiletkou. Z pětky trojka, to byla hračka. Vyškrábat žiletkou, vybrat správnou průpisku a pak trochu zapravit papír pijákem, nebo velmi jemným šmirglem, případně trošku zašpinit.

Byl jsem přeborník v dovednosti, jak velký průšvih překrýt malým. Z malýho se přece nikdo nepo... , že jo?

 A taky jsem počmáral školu barvou a nosil děravé džíny a vzadu moc dlouhé vlasy a trička s nevhodnými nápisy.

To byste nevěřili, jak soudruha ruštináře Pytlacha vždycky spolehlivě nakrklo tričko s nápisem "GO WEST!"

Anebo taková falešná novoromantická náušnice v uchu. To se vzalo pero zvané "Číňan" a rozšroubovalo se. A v tom spoji byl takový jemný ozdobný stříbrný kroužek a ten se opatrně lupl a kroužek se nasunul na ušní boltec. Rázem jste vypadal jak George Michael z legendární kapely Wham ! Paráda, holky jenom vrkaly.

A z vysoké mě vyrazili protože jsem místo přednášek hrál minigolf a sváděl druhačky a třeťačky pozváním na smažený čínský lunchmeat s brokolicí a nezávazný sex. A taky jsem jezdil po Ostravě tramvají a dával si s partou študáků na každé zastávce na trase smažák, hranolky, tatarku a pivo, dokud nedošly prachy. To byly pozvracený koleje.

Takže kamarádi a ty taky Juro, až budete zase v pátek chtít zliskat děcka za špatné vysvědčení, dejte jim radši pusu.

Je to jenom papír, za který si štěstí nekoupíš. Svět potřebuje nejenom jaderné fyziky, doktory a bankéře, ale taky šikovné elektrikáře, instalatéry a kuchaře a prodavače kachliček, co Vám píšou blogy pro zasmání.

"Takže kámo a ty kočko taky, Véčko a Peace a nechte děti žít. Ti spratkové jsou totiž zaručeně celý po Vás."

PS. Omlouvám se celému pedagogickému sboru za nejapné a nedůstojné zlehčení jejich obětavé, mizerně placené dřiny. A moc to prosím o prázdninách nepřehánějte s těmi "Přípravami"- Hahaha  na další školní rok. Bohužel už nemám žákajdu, abych po právu slíznul další důtku třídního učitele. A Peace, účové a účy a hlavně mi tam zase neopravujte pravopisné hrubky, mám Vás rád :-) Jo a nepijte Alpu.