Na léto nejsem duševně připraven

Člověk se sám sobě naštěstí,tak nějak časem ohledí. A už si pak u zrcadla neříkáte:"Seš tlustej, starej a škaredej!" Ale raději si pochválíte, že Vám manželka hezky vyžehlila tričko a beďar na čele zmizel.Léto je však nemilosrdný!

Je strašný, jaké záludné nástrahy nám léto každý rok přichystá. Přiznávám se, jsem trochu kancelářská krysa. Tedy spíše showroomová.. Na své prodejně trávím většinu svého života. Jsem zvyklý na její příjemné klima. Umělé osvětlení a blízkost všech těch, mně tolik drahých přístrojů, jako je počítač, otočný větrák, tiskárna, mikrovlnka, strouhátko na tužky, lednice s chlastem a kávovar a wifina. Díky tomu, že tady trávím i dvanáct hodin denně, má moje kůže navíc zajímavý bílo-stříbrný odstín.

Nudná a profláknutá, módní, opálená, bronzová není nic pro mne. Já si pěstuji svou stříbřitou bělobu.

Někdy však musím přeci jen vylízt ven. Je to, ale hrozně nebezpečný, jak pro moje tělo, tak i ego. Pohybují se tady totiž opálené krásky, chlupatí psi, nadsamci s tetováním na levým lejtku, co mají svaly asi i v rozkroku, svítí zde slunce a smrdí výfukové plyny. Navíc se lidé začínají v létě logicky více odhalovat a to mojí postavě nelichotí. Mně je nejlépe v klimatizovaném showroomu, kde mi sako dělá ramena a schovává pupek. Nějak si tak díky němu připadám krásnější a zachovalejší, než  ve skutečnosti jsem.

Navíc na vzorkovně se mnou krásné ženy žertují, smějí se na mne s pootevřenými rty a pohazují vlasy!!!

Já vím, nejsem blbej, samozřejmě, že chtějí jen slevu na koupelnu, ale svět, i já, chceme být přece klamáni!!!

Díky koncentraci zrcadel v mém koupelnovém studiu jsem samozřejmě se svým uvadajícím zjevem konfrontován tak nějak permanentně( navíc některá z nich jsou ještě zvětšovací), ale znáte to, člověk se sám sobě tak nějak ohledí. A už si pak u zrcadla neříkáte:"Seš tlustej, starej a škaredej!"

Ale napadne Vás spíše:"Dnes mám zajímavě tvarovanou ofinku, zřejmě jsem si ji nevědomky rafinovaně přeležel!"

Nebo:"Ten protivný beďar na čele zmizel, vypadáš kámo mnohem líp, než včera."

 Takže, když se vidíte v zcadle a jste sám na sebe připraven a nejste konfrontován například s nějakou to mladou, nadpozemsky krásnou, veganskou vílou s dokonalým tělem, nebo výběrovým, libovým krasoněm z posilovny, nevyděsíte se sám sebou ani náhodou.

Deska ráno jsem však totálně selhal. Všechny moje obranné mechanismy byly odbourány laciným a pofiderním modrým nebem bez mráčku a rozzářeným sluncem. 

 Jdu si tedy do Tesca koupit svačinu. Jdu ke vchodu a přede mnou taková pomenší krátkovlasá blondýnka v žabkách, minikraťáskách a tričku na ramínka. Kočenda výstavní od prvního pohledu. Narovnal jsem se tedy, zatáhnul pupek a snažil se, aby mi pleš neházela prasátka a vydám se za ní, směrem ke vchodu. Tak to mladé blonďaté "Masíčko"  zezadu obhlížím a mrlmlám si pod nos:

"No to jsou nožky, krásně opálené, takový nádherný odstín, jako mléčná čokoláda, rovné, hebké a hezké! Ani tenké, ani tlusté a ta prímovní, pevná prdelka v kraťáscích! Mňam, mňam, lahůdečka, laskonka, žrádlíčko, mňamka!"Předl jsem, jako kocour Mikeš! 

Prostě slečna byla kousek k sežrání!

A v tom proti mně chlap: "Postarší, nesympatický, chlupaté krátké nožičky, pupek, vymydlenou hlavu na krátko, barva jak ředitel sýrárny! " Blíží se a já si říkám:

"Ty jo, ten je ale děsně škaredej!!!!!!"

A ......................přijdu blíž a................................a on jsem to byl já, jak jsem se zrcadlil ve vchodových dveřích!

Já věděl, že je to léto brutálně nebezpečný roční období a nemám vylejzat.