Manželka mi dnes zase vystavila vysvědčení.

Jó tenkrát jsem naposledy v životě dostal řemenem na svou puberťáckou zadnici, tehdy to ještě nebyl trestný čin.

Manželka se rozhodla, že mi taky vystaví vysvědčení.

Z ústního hodnocení cituji:

„Milý Davide , v žádném ohledu jsi neprojevil od loňska ani drobný náznak zlepšení. Do dalšího ročníku tě tedy pouštím pouze podmínečně a s ostrou výstrahou. Jednotlivé předměty hodnotím takto:

CHOVÁNÍ: Už by jsi konečně mohl dostat rozum, běžnému muži končí puberta nejpozději v padesáti.

TĚLOCVIK: Raději vůbec nehodnoceno.

DOMÁCÍ PRÁCE: Nedostatečná

ÚDRŽBA DOMÁCNOSTI: „Kuwa,“ kdy konečně přišroubuješ ten držák na toaletní papír , který už čtyři roky leží na poličce v horní koupelně. Slíbil jsi, že vyměníš troubu, ledničku, mrazák, vymaluješ, uklidíš garáž, položíš nová prkna na terasu…. Mám pokračovat?

MANŽELSKÉ POROZUMĚNÍ: Evidentně trpíš manželskou hluchotou slyšíš jenom: „Pojď obědvat“ a „Večeře je hotová“

EKONOMICKÁ PRAXE: No bývalo to o hodně lepší!“

Jak pak jako mám děckám a vnukům lhát , že jsem byl vždycky jedničkář???

Ovšem jen tak diskrétně, mezi námi „Boomery,“ já se musím přiznat, já jsem se v tý škole taky furt potácel od zdi ke zdi. A z té chemie tam ta trojka byla na vysvědčení taky. A pětek bylo v žákovské jak much.Koho taky zajímá v pubertě taková nezáživná kravina, jako je chemie, nebo fyzika, nebo ty blbý čárky v mých vele-složitých souvětích?? A co teprve nějaké rýsování a k čemu Vám vlastně v životě bude, že král Trumpeta třetí se kdysi v roce 1486 zastavil na latríně v Rakovníku???

“Tramtadá“ no k ničemu samozřejmě.

V sedmičce jsem dokonce zakopal uprostřed pololetí žákovskou knížku plnou kulí a čtyřek do lesa pod statný dub a tři měsíce doma tvrdil, že ji má třídní pořád u sebe. Máma se to pak jala na rodičáku řešit veřejně s paní učitelkou, jakože paní úča nám teda trošku lajdačí a kde máme jako ty žákovky?

To byla asi hodně trapná chvilka……

Jó tenkrát jsem naposledy v životě dostal řemenem na svou puberťáckou prdel, tehdy to ještě nebyl trestný čin.

Anebo ty moje věčný poznámky.

Jsem majitelem několika hezkých důtek třídního učitele. Na některé poznámky si vzpomínám dodnes třeba:

„Soutěžil na toaletách v tom, kdo dostříkne nejvýš. Umístil se na druhém místě.“

„Neustále narušuje vtipnými průpovídkami výklad pedagoga, že se musím smát a nemohu pokračovat ve výuce!“

"Opakovaně falšuje vaše podpisy pod mými poznámkami tak dovedně, že se obávám, aby si na vás nevzal ve Spořitelně nějakou půjčku.“

„O přestávkách nahlíží neomaleně spolužačkám do výstřihu a dnes jsem ho při zkoušení z přírodopisu přistihla, že mně taky. Žádám otce, aby zjednal nápravu!“

Takže…. jestli dneska vaše dítko dotáhne domů nějakou tu trojku z matiky, nebo dvojku z mravů buďte lidi v klidu.

I z mladého čerta může být nakonec starý Andělín.